6.4. 1250 Křížová výprava: král padl do zajetí

Sedmá křížová výprava trvala šest let (1248 až 1254). K zásadnímu zlomu došlo 6. dubna 1250, kdy francouzský král Ludvík IX. padl se svou armádou do zajetí Saracénů. Musel se vzdát dobytého města Dimját u pobřeží Středozemního moře.

V roce 1248 dorazila na Kypr křižácká flotila 1800 lodí s úmyslem zahájit sedmou křížovou výpravu proti muslimům dobýváním Egypta. Velitel, francouzský král Ludvík IX., se pokusil získat na svou stranu oíoMongoly, aby zahájil koordinovaný útok. Když se mu to nepodařilo, křižácká síla odplula do Dimjátu. Jakmile dorazili na místo, zdejší obyvatelstvo uprchlo. „Když to uslyšel As-Salih Ayyub, který byl v té době v Sýrii, vydal se zpět do Egypta a vyhnul se Dimjátu, místo toho dosáhl města Mansura. Tam organizoval armádu a komanda, která obtěžovala křižáky,“ píše kolektiv autorů v knize Dějiny islámu.

Kvůli rostoucímu tlaku křižácké ofenzívy se zhoršoval Ayyubanův zdravotní stav, který už tak byl dost nemocný. Jeho manželka Shajar al-Durr svolala shromáždění všech válečných generálů a stala se tak vrchním velitelem egyptských sil. „Nařídila opevnění Mansurahu, přikázala shromáždit velké množství zásob a soustředila síly. Také uspořádala válečnou flotilu a rozptýlila ji na různých strategických místech podél řeky Nilu,“ uvádí se ještě v Dějinách islámu.

Nicméně v roce 1249 se Ludvíkovi podařilo obsadit Dimját. Vylodil se v Egyptě a postupoval směrem ke Káhiře. V prosinci se střetl s ohromnou egyptskou armádou pod vedením Fachruddína, který držel vedlejší břeh kanálu Bahr as-Saghír. Během rozbřesku 8. února 1250 provedl králův bratr Robert z Artois předvoj rytířů přes brod. Okamžitě zaútočil na egyptský tábor, ve kterém zabil mnoho Egypťanů včetně Fachruddína. Zbytek egyptských sil uteklo do města Mansura, kam je Robert pronásledoval. Rytíři se dostali do města bez odporu, následně je ale v úzkých uličkách nepřítel povraždil.

Mimo město si ale křesťané dál drželi převahu. Sužováni nemocemi a pronásledováni egyptskými silami se křižáci pokusili stáhnout zpět do Dimjátu. Jenže 6. dubna 1250 byl Ludvík
IX. a většina jeho vojska poražena u Fariskuru a padla do zajetí Saracénů. Krále drželi v řetězech v domě v Mansuře. Jeho bratra zabili. Papež Inocenc IV. reagoval výzvami k pomoci, nařídil veřejné modlitby a vznešeného zajatce všemožně povzbuzoval.

Král však musel zaplatit opravdu velké výkupné, aby se mohl po Palestině pohybovat jako poutník. „A kromě toho mu nezbylo nic jiného než vrátit sultánovi Dimját. Do Francie se vrátil až po čtyřech letech,“ uvádí Drahomír Suchánek a Václav Drška v knize Církevní dějiny: Antika a středověk.

Na osmou křížovou výpravu se rozhodl král vydat až v roce 1270.

Zdroje: Willem Brownstok, Stanford Mc Krause, Yuri Galbinst: Dějiny Islámu, Drahomír Suchánek a Václav Drška v knize Církevní dějiny: Antika a středověk., R. G. Grant: Bitvy – 5000 let válčení
www.wikipedia.org