6.11. 1611 Rožmberkové vymřeli po meči

Mocný rod Rožmberků vymřel po meči v listopadu 1611, tedy po smrti Petra Voka. Jeho balzamované tělo bylo vystaveno v zámeckém sklepení, načež byla rakev zavřena. Pohřeb se konal až v lednu.

Rod Rožmberků vznikl ve 12. století. Jejich bohatství vzniklo poté, co v roce 1302 vymřela krumlovská linie Vítkovců pánem Vítkem II. z Krumlova. Rožmberkové byli sice jejich nejbližší pokrevní příbuzní, nicméně podle tehdejších pravidel měl majetek krumlovské větve rodu připadnout jako odúmrť králi.

„Rožmberkové ale různými tlaky, které dnes ani neumíme rozšifrovat, docílili toho, že krumlovské panství zdědili právě oni v osobě Jindřicha z Rožmberka, otce našeho Oldřicha. Teprve od těch dob se dá počítat rožmberské dominium, které potomci Jindřicha nadále rozšiřovali,“ píše Richard Händl v knize Šedé eminence v české historii.

Nicméně hrad Rožmberk se stal vždy jednou za rok místem schůzky zástupců všech větví široké vítkovské rodiny. Z toho je vidět, že Vítkovci spolu dlouho drželi rodinou příslušnost a z ní vyplývající spřízněnou politickou. Což u jiných starých rozrodů často neplatilo.

Mocný středověký rod Rožmberků vymřel po meči v roce 1611, tedy po smrti Petra Voka. „Poslední člen svého rodu je jedním z nejvděčnějších témat české renesance. Narodil se 1. října 1539, čtrnáct dní před smrtí svého otce Jošta, jehož následníkem byl Petrův starší bratr Vilém,“ píše Marie Michlová v knize Smrt a pohřby slavných.

Petr Vok zemřel 6. listopadu 1611 po čtvrté hodině ranní ve věku 72 let, dalších devět dní bylo jeho balzamované tělo vystaveno v zámeckém sklepení, načež byla rakev zavřena. U mrtvého se střídala stráž až do pohřbu, který byl naplánovaný na 30. leden následujícího roku. Do té doby trvaly důkladné přípravy na třídenní smuteční slavnosti.

„Čtyřiadvacet rytířů přeneslo Vokovo tělo v křížem zdobené cínové rakvi z třeboňském zámku do kostela svatého Jiljí. Za zvuku smuteční hudby je vyzdobenými ulicemi města následovalo padesát hodnostářů s erby obrácenými dolů a dále zástupy obyvatel všech vyznání a vrstev od šlechticů přes duchovní až po prosté poddané,“ přibližuje Michlová pohřeb Petra Voka.

 Průvod zdobily prapory se znaky rožmberského rodu a Českého království. Korouhve připomínaly tažení Petra Voka proti Turkům. Kázání v kostele měl na starosti představitel Jednoty bratrské a Vokův přítel v jedné osobě Matěj Cyrus, který se vyvaroval nicneříkajících chvalozpěvů.

Zdroje:
Richard Händl, Šedé eminence v české historii
Marie Michlová, Smrt a pohřby slavných
www.wikipedia.org