6.1.1347 Karel IV. se vrací z bitvy u Kresčaku

V bitvě u Kresčaku zahynul český král Jan Lucemburský, když se slepý vrhnul do boje. Na trůn po něm nastoupil Karel IV., který se vrátil do Čech až v lednu 1347, protože cesta zpět byla komplikovaná.

V červenci 1346 se Edward III. přeplavil s anglickou armádou přes kanál La Manche do Normandie. Za pustošení francouzského území postupoval na jih směrem k Paříži a potom se obrátil na severovýchod. Vojsko francouzského krále Filipa VI. dostihlo Angličany poblíž francouzského pobřeží.

Edward zaujal pozici na svahu u vesnice Kresčak. „Během rána 26. srpna uspořádal své síly do tří skupin, z nichž jedné formálně velel jeho šestnáctiletý syn, princ Edward. Každá skupina zahrnovala rytíře, zemany a seržanty bojující pěšmo jako obrněná pěchota,“ popisuje tehdejší události R. G. Grant v knize Bitvy: 5000 let válčení.

Francouzská armáda dorazila na bitevní pole unavená a dezorientovaná po dlouhém pochodu, promočená po bouři a čelící paprskům nízko postaveného slunce za anglickými pozicemi. Filip nemohl zkrotit nadšení svých rytířů pro okamžitý útok proti početně slabším Angličanům.

Jeho janovští žoldnéři, kteří ve francouzské armádě působili jako střelci ze samostřílů, neochotně postupovali vzhůru po svahu. Vypálili však první salvu příliš brzy na to, aby dosáhla žádoucího účinku a poté byli decimováni anglickými dlouhými luky, které je předčily v dosahu i rychlostí střelby.

Jakmile se střelci ze samostřílů stáhli zpět, zaútočili na ně do svahu proti husté palbě anglických lučištníků francouzští rytíři. Jen nemnoha z nich se podařilo dosáhnout anglických linií. Většina byla během útoku zabita nebo zraněna.

V nezapomenutelně donkichovském gestu se Filipův spojenec, slepý český král Jan Lucemburský, vrhnul do bitvy, aby v ní nalezl svou smrt. Ležel mezi tisíci šlechtici i neurozenými, kteří zůstali následujícího rána na bitevním poli. Novým českým králem se stal jeho syn Karel, který se po bitvě vrátil do Čech až v lednu 1347.

„Bitva u Kresčaku historiky vždy fascinovala. Dodnes o ní neustalo bádání a hledání co nejvěrnějšího obrazu tragédie francouzských rytířů Filipa VI. a úspěchu vítězného vojska Eduarda III. při množství zachovaných zpráv a kronikářských popisů bitvy zůstává spousta otázek stále otevřených,“ píše Lenka Bobková v knize Jan Lucemburský.

Zdroje: R. G. Grant v knize Bitvy: 5000 let válčení, Lenka Bobková, Jan Lucemburský, www.wikipedia.org