5000 let stará operace lebky

Archeologové našli 5000 let starou lebku, na které jsou patrné stopy po operaci. Muž ale po zákroku dlouho nežil. Podle vědců však jde o výjimečný stav, operace mozku lidé už ve starověku často přežívali.

Nalezená lebka je pro archeology vzácná, protože muž, kterému patřila podle všeho prodělal operaci mozku. Už před pěti tisíci lety mohlo jít o poměrně častý zákrok. Operaci tenkrát provedli kamenným skalpelem. Muž během ale nakonec zemřel. Podle vědců ale často lidé operace mozku už před tisíci lety překvapivě dokázali přežít.

„Stejně jako dnešní chirurgové mají sadu operačních nástrojů, také starověcí doktoři měli své vybavení, ale v podobě kamenných nástrojů,“ uvedl Archeologický ústav Ruské akademie věd v Moskvě.

Lebka patřila muži, kteří zemřel asi ve dvaceti letech. Že podstoupil operaci mozku zjistili ruští vědci na základě 3D modelu nalezené lebky, který vytvořili. Jsou tam jasně patrné stopy trepanace, tedy cíleně vytvořené díry v hlavě. Měla rozměry 140 x 125 milimetrů. Podle vědců ale operace skutečně nebyla úspěšná a muž žil jen malou chvíli poté, co byl zákrok ukončen.

„Tento mladý muž měl bohužel smůlu. Přestože případů, kdy dotyčný operaci přežil, známe ze starověku mnoho, tentokrát se zákrok nezdařil.  Nenašli jsme žádné stopy procesu uzdravování. Vlastně hovoříme o raritě, protože většina lidí ve starověku přežila i několik trepanací,“ konstatovala antropoložka Maria Dobrovolskaya.

Prehistoričtí chirurgové používali různé druhy kamenných čepelí. Vědci jsou si v tomto jistí, protože již prozkoumali hodně starověkých lebek. Někdy se na nich nachází dlouhé lineární stopy či různé rovnoměrné drážky. Odborníci se domnívají, že trepanace byla ve starověku prováděna jak pro chirurgické, tak pro rituální účely.

V některých případech dokonce doházelo k tomu, že se operovanému člověku po zákroku „změnila“ povaha. Cílem chirurgie mozku ve starověku mohlo být zmírnění silných bolestí hlavy, vyléčení hematomu, náprava poraněné lebky nebo snaha o překonání epilepsie.

Výzkum ruských vědců naznačuje, že pravěcí lékaři provádějící primitivní procedury tohoto druhu používali jako anestetika ke zmírnění bolesti konopí, magické houby a dokonce šamanské praktiky, jako je extatický tanec.

Lebku našli archeologové na kostře v hlubokém hrobě v mohyle ze skytské doby. Skytové byli členové kočovného kmenu, které ve starověku pobýval na území východní Evropy. Podle všeho měli íránský původ, jako první ovládli vedení boje na koních. Měli značnou vojenskou sílu a podařilo se jim proniknout až ke Karpatům a do Sedmihradska.

Zdroje: www.mirror.co.uk, www.dailymail.co.uk