5.7. 1778 Válka o bavorské dědictví

Dvaceti tisíc lidskými životy zaplatilo Prusko za ozbrojený konflikt, který vypukl v červenci 1778. Válka o bavorské dědictví je nazývána také jako bramborová či švestková mela.

Ozbrojený střet mezi Rakouskem a Pruskem o bavorské dědictví v letech 1778 až 1779 patří mezi polozapomenuté války. Pro některé dokonce o neznámý projev mocenského soupeření mezi habsburskou panovnicí Marii Terezií a pruským králem Fridrichem II. Velikým.

„Důvodů, proč válka o bavorské dědictví dosud stála mimo hlavní proud pozornosti jak ze strany dějepisců, tak i veřejnosti, je mnoho. Netrvala ani rok a v jejím průběhu nebyla vybojována žádná větší bitva, což ji v rakouských oficiálních kruzích přineslo přízvisko „malá válka“,“ píše historik Miroslav Šedivý ve své knize O švestky a brambory: Prusko-rakouská válka o bavorské dědictví 1778–1779.

Skutečnost, že pruští vojáci byli více než válčením zaměstnáni sháněním potravin, zejména brambor a švestek, pak způsobila, že u prostých Rakušanů byla označovaná za „švestkovou melu“, samotný pruský král o ní pak s pohrdáním hovořil jako o „válce bramborové“. A jelikož byla nakonec rozhodnuta nikoliv vojáky na bojišti, nýbrž diplomaty u kulatého stolu, rakouský maršál Ernst Gideon von Laudon v ní viděl psí válku vedenou politiky.

„Tato dehonestující označení jen dokládají skutečnost, že již bezprostředně po ukončení této války, na ní chtěly všechny strany zapomenout. Pověst Fridricha II. Velikého jako velkého vojevůdce v ní notně utrpěla, na vídeňském dvoře naopak nemohli být spokojeni s jejím výsledkem, kdy Rakousko získalo pouze velmi malé území na své západní hranici,“ uvádí ještě Šedivý.

Nutno dodat, že například Marie Terezie se stavěla proti možné válce. Konflikt mezi oběma tradičními rivaly se na jaře roku 1778 však stal fatálně neodvratným. V zapomnění by tento konflikt neměl upadnout, protože bojištěm byly téměř výhradně české země – především severní a severovýchodní Čechy. V menší míře také severní Morava a rakouské Slezsko. A právě tam došlo k největším ztrátám na životech a největšímu utrpení prostého obyvatelstva.

A výsledek? Spor byl ukončení podepsáním těšínské mírové smlouvy, podle které se vlády v Bavorsku ujal dolnofalcký kurfiřt Karel Teodor. Rakousku získalo pouze malé území jihovýchodně od soutoku Innu a Dunaje, kde žilo okolo 60 tisíc lidí.

Zdroje:
Miroslav Šedivý, O švestky a brambory: Prusko-rakouská válka o bavorské dědictví 1778–1779
Petr Čornej, Jiří Pokorný, Milena Bartlová, Osudové osmičky: přelomové roky v českých dějinách
www.wikipedia.org
https://weaponsandwarfare.com/