5. 5.2015 Ve vypálených Ležákách se našly předměty původních obyvatel

V nacisty vypálené vesnici Ležáky se archeologům podařilo najít předměty, které patřily původním obyvatelům. V zasypaném sklepě našli hřeblo na koně či klíč. Kromě toho také střepinu z granátu.

Svědectví ze života vypálené vesnice se archeologové pokoušeli získat několik měsíců. Prohledávali původní sklepy. Vycházeli z mapových podkladů, které ve čtyřicátých letech zanechala firma pověřená likvidací zničené vesnice. Bez těchto dokumentů by archeologové nevěděli, kde kopat.

Podařilo se jim dokonce najít věci starší než z období, kdy vesnici vypálili nacisté. Šlo například o úlomky kachlů či střepy skleněných nádob ze šestnáctého a sedmnáctého století. Sklep byl zakreslený u Švandova mlýna. 

„Domluvili jsme se, že budou provedeny dvě sondy a pokusili jsme se odkrýt zeminu. Jde vlastně o první archeologický průzkum, který v Ležákách, kdy byl,“ prozradila tenkrát Kamila Chvojková z památníku Ležáky.

Archeologové na místě objevili i střepinu dělostřeleckého granátu ráže 88 mm. Dokumentuje, jak nacisté sklepy pod vypálenými domy likvidovali. Dávnou minulost Ležáků archeologové odkrývali společně s historiky a dokumentaristy. 

Podle režiséra filmu Ležáky 42 Miloše Pilaře nacisté odpálili sklep pyrotechnicky, proto se dochovala tak velká střepina granátu. „Kolega si nález prohlédnul a říká, že to vypadá jako střepina dělostřeleckého granátu. V tu chvíli jsme věděli, že to je pro nás ten asi největší historický objev z let 1942 až 43,“ zavzpomínal Pilař.

Osada byla vypálená 24. června 1942, kdy bylo všech 54 obyvatel včetně dětí odvedeno jednotkami SS a následně odvezeno do kasáren v Pardubicích. Nastalo rabování domů a jejich vypálení. Ještě tentýž večer byli všichni obyvatelé starší patnácti let popraveni a děti odvezeny do koncentračního tábora v Chmelně. Z nich se konce války dožily jen dvě.

„Této události předcházel skrytý odpor místních obyvatel vůči německým okupantům. Pravidelně se scházeli u mlynáře Jindřicha Švandy a nebylo divu, že po známém parašutistickém výsadku poskytli místní zázemí pro vysílání vysílačkou do Anglie,“ přibližují tehdejší události Martin Plch a Roman Plch v knize Kam za vojenskými památkami.

Zdroje: www.ceskatelevize.cz, www.rozhlas.cz, Martin Plch a Roman Plch: Kam za vojenskými památkami