Vůbec nevím k čemu tohle někomu bude,nechal bych to místo na pokoji.
5. 5.2015 Ve vypálených Ležákách se našly předměty původních obyvatel
Kategorie: Druhá světová válka , Kalendárium
V nacisty vypálené vesnici Ležáky se archeologům podařilo najít předměty, které patřily původním obyvatelům. V zasypaném sklepě našli hřeblo na koně či klíč. Kromě toho také střepinu z granátu.
Svědectví ze života vypálené vesnice se archeologové pokoušeli získat několik měsíců. Prohledávali původní sklepy. Vycházeli z mapových podkladů, které ve čtyřicátých letech zanechala firma pověřená likvidací zničené vesnice. Bez těchto dokumentů by archeologové nevěděli, kde kopat.
Podařilo se jim dokonce najít věci starší než z období, kdy vesnici vypálili nacisté. Šlo například o úlomky kachlů či střepy skleněných nádob ze šestnáctého a sedmnáctého století. Sklep byl zakreslený u Švandova mlýna.
„Domluvili jsme se, že budou provedeny dvě sondy a pokusili jsme se odkrýt zeminu. Jde vlastně o první archeologický průzkum, který v Ležákách, kdy byl,“ prozradila tenkrát Kamila Chvojková z památníku Ležáky.
Archeologové na místě objevili i střepinu dělostřeleckého granátu ráže 88 mm. Dokumentuje, jak nacisté sklepy pod vypálenými domy likvidovali. Dávnou minulost Ležáků archeologové odkrývali společně s historiky a dokumentaristy.
Podle režiséra filmu Ležáky 42 Miloše Pilaře nacisté odpálili sklep pyrotechnicky, proto se dochovala tak velká střepina granátu. „Kolega si nález prohlédnul a říká, že to vypadá jako střepina dělostřeleckého granátu. V tu chvíli jsme věděli, že to je pro nás ten asi největší historický objev z let 1942 až 43,“ zavzpomínal Pilař.
Osada byla vypálená 24. června 1942, kdy bylo všech 54 obyvatel včetně dětí odvedeno jednotkami SS a následně odvezeno do kasáren v Pardubicích. Nastalo rabování domů a jejich vypálení. Ještě tentýž večer byli všichni obyvatelé starší patnácti let popraveni a děti odvezeny do koncentračního tábora v Chmelně. Z nich se konce války dožily jen dvě.
„Této události předcházel skrytý odpor místních obyvatel vůči německým okupantům. Pravidelně se scházeli u mlynáře Jindřicha Švandy a nebylo divu, že po známém parašutistickém výsadku poskytli místní zázemí pro vysílání vysílačkou do Anglie,“ přibližují tehdejší události Martin Plch a Roman Plch v knize Kam za vojenskými památkami.
Zdroje: www.ceskatelevize.cz, www.rozhlas.cz, Martin Plch a Roman Plch: Kam za vojenskými památkami
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Viky, díky za článek..... Ale jak píše Sojka88 - nikdy bych si nedovolil v takovém to místě kopat. Je to jedna z mnoha strašných tragédií Českého národa a podle mne nikdo, ani archeologové by tohle neměli vůbec dělat. Toto jsou místa, co by měla zůstat spát......
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.