5. 5. 1705 Zemřel český král Leopold I.

Leopold I. patřil do habsburského rodu, což bylo patrné na první pohled. Měl typicky velký převislý spodní ret. Jeho téměř půlstoletí trvající vláda byla z valné části vyplněna válkami. Zemřel 5. května 1705.

Spory měl Leopold I. s Turky, uherskými povstalci i francouzským králem Ludvíkem XIV. Mezi jeho hlavní povahové rysy patřila váhavost a nechuť rozhodovat. Často se řídil podle rad schopných ministrů a generálů. Leopold I. se nezařadil mezi odvážné a statečné panovníky. Přestože velkou část svého života věnoval vedení válek, vojska nevedl osobně.

„Byl to zároveň člověk zbožný, ale osobně nesnášenlivý, byl vzdělaný a uměnímilovný, sám nebyl špatným hudebním skladatelem. U něj se snad nejvíce uplatnil charakteristický rodový tělesný znak, a sice tlustý spodní habsburský pysk,“ popsali habsburského panovníka Ivan Rada a Petr Čornej v knize Dějiny zemí Koruny české.

Českým králem se stal v roce 1657, kdy také Čechy sehrály významnou roli v mezinárodní politice habsburského dvora. Leopold I. si totiž zvolil Prahu za východisko diplomatických akcí, které mu měly získat císařskou korunu. Jakožto český král a jeden z volitelů císaře se neobracel na ostatní kurfiřty jen jako uchazeč o trůn, ale i jako jejich rovnocenný partner.

Diplomatická mise byla nakonec úspěšná a Leopold I. se stal císařem. „Zmíněná volby byla ovšem na mnoha desetiletí posledním případem, kdy se přímo z území Českého království prováděla významnější zahraničněpolitická akce. Nicméně i poté, co se vrcholně politické aktivity habsburských politiků přesunuly s konečnou platností do Vídně, si české země uchovaly nezanedbatelný podíl na politickém životě habsburské monarchie,“ píší Oldřich Tůma a Jaroslav Pánek v knize Dějiny českých zemí.

Vládu Leopolda I. poznamenaly také poddanské nepokoje, které vygradovaly v roce 1680 a vznikly z petičního hnutí. V Praze tehdy pobýval i císař, český a uherský král. Utíkal před morovou epidemií, která v té době zachvátila rakouské země. Čeští poddaní v duchu lidového monarchismu, přesvědčeni o spravedlivém panovníku a zlých rádcích, začali do Prahy hromadně přinášet petice, v němž si stěžovali na velké robotní zatížení. Leopold I. nakonec vydal takzvaný robotní patent, jímž reguloval zatížení poddaných a zakazoval některé praktiky vrchností.

Velké plány měl Leopold I. ve Vídni, ze které chtěl vytvořit barokní město. Tuto novou epochu zahájil vybudováním takzvaného Leopoldova křídla. Tedy rezidence odpovídající roli habsburského rodu coby světových vládců. Sídlo bylo postaveno v letech 1660 až 1666 Domenicem a Martinem Carlonovými podle návrhu Filiberta Lucchese. Dnes slouží jako oficiální sídlo rakouského prezidenta. Leopold I. zemřel 5. května 1705.

Zdroje: Ivan Rada, Petr Čornej: Dějiny zemí Koruny české, Oldřich Tůma, Jaroslav Pánek: Dějiny českých zemí, Lingea s.r.o.: Průvodce Vídeň, www.habsburger.net