5.2. 62 Bylo zničeno 60 procent Pompejí

O zničení Pompejí v důsledku výbuchu sopky Vesuv v roce 79 se všeobecně ví. Obyvatelé tohoto starověkého města ale živelnou katastrofu zažili také 5. února o sedmnáct let dříve. Tehdy prudké zemětřesení poničilo šedesát procent Pompejí.

Místním se však podařilo v poměrně krátkém čase slavné město v Kampánii postavit znovu. Vypadalo navíc ještě honosněji než předtím. Zničené byly také všechny přilehlé čtvrti. Zdejší obyvatelé takové silné zemětřesení zažili vůbec poprvé. Šlo o jasný důkaz, že se sopka Vesuv probudila z dlouhého období klidu.

Obrovské chvění doslova zpustošilo Pompeje. Veřejné budovy se zhroutily, přerušily se dodávky vody a většina domů byla zničená. Přestavba začala okamžitě. Nedokončené zůstalo například trojúhelníkové fórum, které bylo součástí divadelního komplexu. Šlo o malé kryté divadlo takzvaný ódeion, kde se hrálo v latině. Ve velkém pak v jazyce Osků. Neustále se pracovalo také na zvelebení jednotlivých domů, zvlášť se dbalo na jejich výmalbu.

Podle mnohých archeologů se po zemětřesení u řady velkých rezidencí změnil účel využití. Už nesloužily jako domy, kde normálně žili místní, ale začaly se používat ke komerčním věcem. Například jeden ze slavných domů na Via della Abbondanza byl využívám jako hotel a místo k obchodování.

Dalším příkladem je slavná Vila Mystérií vyzdobená tajuplnými freskami, která se pronajímala jako venkovské sídlo. Po zemětřesení se totiž zcela změnilo uspořádání domu, stal se součástí farmy. Nyní je tento dům zcela okrytý a přístupný turistům. Na stěnách jsou podle všeho vyobrazené scény ze zasvěcovacích rituálů. Například archeolog Paul Veyne se domnívá, že se obřady týkaly zasvěcení do manželství. Dodnes však ani není známo, kdo je autorem fresek. Vila zřejmě patřila šlechtické rodině Samnitů. Podle pečeti právě z roku 62 je patrné, že změnila majitele.

Vila Mysterií a další podobné indície v Pompejích vedly k teoriím, že zemětřesení zničilo z velké části starou aristokracii, přičemž na jejich místo nastoupila rostoucí třída živnostníků. Z významnějších staveb zůstalo neopravené i Capitolinum, které se přeměnilo v kamenickou dílnu. Nešlo ale o jediný případ, také na dalších domech chyběly například mramorové obklady. Prázdných zůstalo také mnoho podstavců, na kterých dříve stály sochy. To znamená, že již nikdy nebyly obnoveny. Pompeje zřejmě neměly dostatek peněz na rekonstrukci občanského centra.

Část peněz na obnovu Pompejí nejspíše pocházelo od samotného římského císaře. Zbytek byl financován z kapes vychytralých místních podnikatelů. Jedním z takových byl například Numerius Popidius Ampliatus, který byl původně otrokem, proto nedostal žádnou veřejnou funkci. Hledal proto vhodný projekt, kterým by nastartoval alespoň politickou kariéru svého syna, a tak jeden z chrámů nechal přestavět v luxusním stylu.

Pompeje byly definitivně zničeny v roce 79 v důsledku dalšího výbuchu sopky Vesuv.

Zdroje: www.ancienthistoryarchaeology.com, www.napoliunplugged.com, www.alovelyworld.com