5.1.1923 - Atentát na ministra Rašína

V pátek odpoledne 5. ledna 1923 se Prahou začala šířit zpráva, že byl během atentátu zraněný tehdejší ministr financí Alois Rašín. Postřelil ho mladík za bílého dne. Stav politika se neustále zhoršoval, zemřel na začátku února.

Na muže, který významně ovlivnil vývoj prvorepublikového Československa, vystřelil tenkrát teprve devatenáctiletý Josef Šoupal. Celou událost v Žitné ulici v Brně tenkrát popsaly Lidové noviny. V článku uvedly, jak kolem deváté hodiny Rašín vycházel ze svého bytu a když chtěl nastoupit do auta, přiskočil k němu mladík a zezadu na něho dvakrát vystřelil.

„Zatím, co se útočník dal na útěk, skácel se doktor Rašín pozpátku na chodník a třikrát hluboce zachroptěl. Útočník po vypálení obou ran se rozběhl do Příčné ulice, jež ústí do Žitné ulice právě proti domu doktora Rašína. V téže chvíli nadstrážník Stanislav Bílek, jenž konal službu na rohu Štěpánské a Žitné ulice, zaslechl výstřely a rozběhl se k místu činu,“ zprostředkovaly Lidové noviny svým čtenářům, co se v inkriminovaný den stalo.

Když Bílek dorazil na místo činu, zahlédl ještě prchajícího střelce. Následně ho jeden ze svědků nasměroval k domu číslo 4 v Příčné ulici, ke kterému Šoupal utíkal. Útočníka v jednom z domů pa zadrželi dva policisté, kteří slyšeli střelbu. Zakrvácený mladík se krčil v temném rohu chodby.

Boj proti kapitalismu

Josef Šoupal se narodil 11. března 1903 v Havlíčkově Brodě. Pocházel z chudých poměrů. Jeho otec byl švec, později si živil jako stavební dělník. Matka opravovala punčochy. Bydleli ve skromné domku v dělnické kolonii na Kokoříně. A právě byl vlastně defacto důvod, proč k atentátu došlo. Šoupal nechtěl zabít Rašína, ale bojoval proti krokům Živnostenské banky a proti kapitalismu, kvůli kterému podle mladíka živořili jeho bratři. A Rašína jako ministra financí chtěl odstranit z aktivní politiky.

„V roce 1921 byla v Brodě založena komunistická strana, která ve městě, konkrétně Na Ostrově, našla své krajské sídlo. Mezi mladé komunisty docházel i Josef Šoupal, který zřejmě už v té době plánoval svůj atentát. Ke svému činu se hrdě hlásil,“ popisuje historička Alena Jindrová.

Šoupala historici popisují jako psychicky nevyrovnaného člověka, který byl problematickým vězněm. Jeho duševní stav zkoumal lékař. Šoupalovi nařídil, aby o sobě něco napsal. Nakonec sepsal podle všeho smyšlený příběh o tom, jak už v roce 1922 plánoval v Mariánských lázních atentát na krále Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Rašína ihned po útoku odvezli do nemocnice. Jeho stav byl ale vážný a neustále se komplikoval. Měl prostřeleno míchu a ochrnul. Definitivně ho skolila otrava krve, zemřel 18. února 1923.

Šoupal byl potrestaný osmnácti lety vězení. Byl umístěný do žaláře, kde měli pravidelně půst. Po propuštění na svobodu si změnil jméno na Ilja Pravda.

Zdroje: Robert E. Hall - Inflation: Causes and Effects, www.army.cz, www. rozhlas.cz, www.region-vysocina.cz