4.9. 476 Zánik Západořímské říše

Západořímská říše skončila roku 476, když byl poslední římský císař Romulus Augustus rozdrcen vizigótskou invazí do Itálie. Existovala 503 let a 6 měsíců. Řím se stal zapomenutým městem v zapomenuté zemi

Když roku 395 zemřel císař Theodosius I., rozdělili si Římskou říši jeho synové a fakticky se tak rozpadla na dvě části. Západní část s hlavním městem Římem zdědil Honorius, který vládl mezi lety 395 až 423 a připadla mu tak území zahrnující Itálii, Afriku, Španělsko, Illyrii, Galii a části Británie. Východní část získal Arcadius, který vládl mezi lety 395 až 408. Hlavním městem učinil Konstantinopoli a připadla mu území Byzance zahrnující Makedonii, Dákii, Egypt, Orientis, Pontus, Thrákii a Asii.

Konstantinovi to tehdy nevyšlo. „Křesťanství říši nesjednotilo, pouze ji na okamžik dalo zdání uniformity. Západořímská říše skončila roku 476, když byl poslední římský císař Romulus Augustus rozdrcen vizigótskou invazí do Itálie. Existovala 503 let a 6 měsíců. Řím, dříve císařské město, kde předtím poletovali orlové jako symboly starobylých a slavných legií, se stalo zapomenutým městem v zapomenuté zemi,“ píší of Albany Prince Michael, Salhab Walid Amine v knize Templáři a tajná moudrost islámu.

Když Řím roku 476 padl, Konstantinopol převzala otěže a právě tehdy se zrodila skutečná Byzantská říše. Římská církev se navíc rozhodla Východořímské říši pomstít. Z popela Římské říše povstal „Pontifex Maximus“. Šlo o titul, který si roku 72 před našim letopočtem přivlastnil Julius Caesar jako římský velekněz a udržel si ho až do své smrti, a který si přisvojovali už dvě stě let před ním jeho předci. Římský papež se náhle prohlásil nadřazený všem biskupům všech odnoží křesťanství.

Tento požadavek nebyl nový, ale nová byla teologická vehemence, o kterou se opíral, a mnoho lidí na západ ji bralo velmi vážně. Z historického hlediska tento proces kulminoval v tom, co Římskokatolická církev nazývá „Konstantinovou donací“. Východní církvi tato záležitost vždy připadala podezřelá a dnes už je zcela jasné, že nešlo o nic víc než o Římem vytvořený padělek, který měl stvrzovat papežský primát nad celým křesťanstvem na základě dokumentu, který měl předat císař Konstantin Veliký římskému biskupovi Silvestru I.

Konstantin zemřel ve Východořímské říši, kde se předtím usídlil v tisíciletém Byzantiu a učinil z něj hlavní město, později trefně nazývané jako Konstantinopol, tedy dnešní Istanbul. Na koni a pomocí meče změnil Konstantin hranice města, zvětšil jej a obehnal obrannou zdí.

Zdroje:
Albany Prince Michael a Salhab Walid Amine, Templáři a tajná moudrost islámu
Michael Kerrigan, Řím
www.shorthistory.org