4.8. 1306 Vražda krále Václava III.

Během horkého odpoledne 4. srpna 1306 zákeřný vrah třikrát probodl krále Václava III., když pobýval v domě olomouckého děkana Budislava. Dodnes se neví, kdo čin vykonal a z jakého důvodu.

Na jaře 1306 Vladislav Lokýtek oblehl Krakov a české panství v Polsku se začalo otřásat v základech. Za této situace svolal Václav III. do Olomouce zemskou hotovost, odkud se měla jeho armáda přesunout do Těšínska a v čele s ním vyrazit do války. Přičemž Václav III. si byl vědomý, že proti němu stojí silný protivník. Nic proto nenechal náhodě.

Správou Čech a Moravu po dobu své nepřítomnosti pověřil právě Jindřicha Korutanského, který českému králi dal k dispozici své vlastní válečníky. „A to pro případ, že by český král v boji s poláky zahynul, mohl se korutanský vévoda jako zemský správce a Václavův švagr ucházet o uprázdněný český trůn,“ píše Vladimír Liška v knize Největší záhady českých dějin.

Na přelomu července a srpna se pak Václav III. odebral do Olomouce. Bylo tam totiž shromaždiště české a moravské šlechty pro nadcházející válečné tažení. Čeští páni se však k této výpravě stavěli dost liknavě, každá válka stála hodně peněz a jim se hlouběji do svých měšců příliš sahat nechtělo.

Král však vzkázal, že od něho dostali dost majetku a nyní je čas, aby mu splatili přízeň, kterou jim dříve prokázal. Zároveň se nechal slyšet, že po návratu z polského tažení dá prověřit všechny nové majetkové zápisy o nabytých šlechtických statcích a některé své dary bude od šlechticů požadovat nazpátek. Měl prý dokonce připravený seznam těch, které chtěl obžalovat ze zrady královského majestátu a z korupce, přičemž na prvním místě byl Petr Angel.

Právě to mohl být důvod ke královu násilnému odstranění. „Někteří historikové se k tomuto závěru přiklánějí a mají za to, že iniciátory atentátu na Václava III. Byli čeští šlechtici, kteří se obávali sankcí, jež jim od krále začaly hrozit,“ uvádí ještě Liška.

Co se 4. srpna 1306 v domě olomouckého děkana Budislava stalo vlastně stalo, se přesně neví dodnes. „Během horkého odpoledne onoho dne zákeřný vrah krále třikrát probodl. Bezprostředně po vraždě sice stráže na nádvoří ubili k smrti jakéhosi rytíře Konráda z Botenštejna, aniž byl vyslechnut, ale už současníci vyjádřili pochybnosti, zda to byl opravdu on, kdo vraždil. Zbraslavský kronikář výslovně uvádí – Zda to byl on nebo jiný vinen, nevím…,“ píše Jan Bauer v knize Převratné události v českých dějinách.

Zdroje: Vladimír Liška, Největší záhady českých dějin, Jan Bauer, Převratné události v českých dějinách, www.wikipedia.org