4 500 let stará hrobka odhaluje tajemství poslední fáze formování „evropského genomu“

Analýza genomů jedinců pohřbených ve 4 500 let staré společné hrobce v Bréviandes-les-Pointes poblíž francouzského města Troyes přinesla nové a překvapivé informace: Poslední fáze formování evropského genomu mezi migranty ze stepí a domorodci je dodnes přítomna u mnoha současných Evropanů.

Lidský genom představuje souhrn genetických informací, které částečně odráží historii našich předků. Genom současných Evropanů se utvářel po více než 40 000 let v důsledku různých migrací a mísení populací. Nese genetické informace malých populací evropských lovců a sběračů, kteří se asi před osmi tisíci lety začali křížit se zemědělci z Anatolie a Egejského regionu. Koncem neolitu před 5 000 až 4 000 lety migrovaly kočovné populace z pontských stepí do Evropy a přispěly tak jako třetí z hlavních složek genomu, které přetrvaly v Evropanech až do současnosti.

Přestože dnes je sekvenování genetické informace rutinní záležitostí, v archeologii je tento proces mnohem komplikovanější. Dochovalo se jen málo koster, které mohou nést stopy DNA, ale ta je velmi fragmentovaná a „řídká“. Tým Institutu Jacquese Monoda proto optimalizoval analýzu DNA za pomoci nejmodernějších bioinformatických a statistických metod, aby získal co nejpřesnější výsledky.

Analýza sedmi jedinců hrobky Bréviandes v kombinaci s výzkumem morfologie kostí ukázaly, že v hrobce byly ostatky ženy ve věku 60 let, jejího syna ve věku kolem 20-39 let, jejího vnuka ve věku 4-8 let. Dále v hrobce byla matka vnuka ve věku 20-39 let, mladá žena ve věku 20-39 let, její novorozené dítě a nakonec dítě ve věku 6-10 let.

Poslední tři nebyli s ostatními příbuzní a poslední dítě nebylo příbuzné s nikým v hrobce. Všechny ženské kostry nesly dědičnou složku charakteristickou pro populace jižní Francie a jihozápadní Evropy. Genom dospělého muže nesl informace francouzské neolitické matky a otcův genom kočovných stepních národů severně od Černého moře. Tito kočovníci migrovali do střední Evropy před asi 5 000 lety a křížili se s místními neolitickými populacemi, než pokračovali směrem na východ, sever a severozápad Evropy.

V rámci těchto sedmi jedinců v hrobce pozorujeme téměř v „reálném čase“ zavlečení genomu stepních nomádů do neolitické populace. Genom (v hrobce nepřítomného) otce dospělého muže klade jeho původ do severozápadní Evropy. Vzhledem k tomu, že jeho matka patřila k neolitickým populacím jižní Francie, hrobka Bréviandes nese svědectví o setkání jedinců migrujících ze severu na jih a zpět během posledního neolitického období.

Rozšíření analýzy na již publikované genomy z jiných evropských regionů umožnilo modelovat migrace stepních národů. Výsledky naznačují, že během 3. tisíciletí př. n. l. se udály dvě hlavní vlny křížení. První vlna proběhla mezi stepními kočovníky a neolitickými zemědělci kultury kulovitých amfor ve východní a střední Evropě přibližně před 4 900 lety. Jejich potomci vytvořili novou archeologickou kulturu známou jako „kultura se šňůrovou keramikou“.

Nová kultura v sobě spojovala prvky obou předchozích, včetně pohřbívání zemřelých v jednotlivých hrobech. Praxe výroby šňůrové keramiky se následně z Evropy rozšířila na východ a sever společně s jedinci smíšené neolitické stepní populace. Během migrací z východu na západ Evropy se častěji rozmnožovali mezi sebou než s usazenými farmářskými populacemi.

Druhá vlna křížení s původními populacemi nastala o 300 až 400 let později v západní Evropě asi před 4 550 lety. V obou případech šlo nejčastěji o křížení migrantů s domorodými ženami. V hrobce Bréviandes-les-Pointes lze pozorovat začátek této druhé vlny. Analýza pohřbu dospělého muže v Saint-Martin-la-Garenne také prokázala, že tento způsob křížení hrál hlavní roli v transformaci evropského genomu.

Muž byl pohřben společně s břidlicovým chráničem zápěstí pro lukostřelce, což naznačuje vysoké postavení majitele. Uložen byl podle obřadů typických pro kulturu zvoncových pohárů s charakteristickou keramikou objevenou v dalších četných hrobech. Tato kultura vznikla v západní Evropě, načež se rozšířila po celé Evropě a severní Africe.

Z jeho genomu vyplynulo, že matka měla ještě více stepních předků než on. Na konci období kultury zvoncových pohárů okolo roku 2000 př. n. l. měla většina analyzovaných mužů chromozom Y stepních národů, což je i dnes mezi francouzskými muži většina. Genom všech současných Evropanů žijících zde po mnoho generací obsahuje kromě neolitické i část stepního původu, která je výraznější zejména v severní Evropě.

Ze závěrů studie vyplývá, že dvě nejintenzivnější fáze genetického křížení mezi migranty ze stepí s domorodými populacemi jsou pokaždé spojeny se vznikem nové kultury - se šňůrovou keramikou a kulovitých amfor. První byla skutečně celoevropskou kulturou. Tato setkání a křížení vedla k vytvoření genomu, který je charakteristický pro mnoho dnešních Evropanů.

Roman Němec

Zdroje: phys.org, pnas.org, science.orgOdkaz na studii: https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.adl2468

Hromadný pohřeb v Bréviandes les Pointes

Pohřeb v Bréviandes les Pointes

a) Mapa znázorňující zeměpisnou polohu vzorků b)  Odhadovaný věk úmrtí a informace o uniparentální haploskupině c) příbuzenské vztahy mezi jednotlivci D) Rodokmenové grafy s gen složkou stepních a neolitických předků.jpg