31.8. 1914 Vznikla rota Nazdar

Rota Nazdar byla první českou národní jednotkou, vznikla 31. srpna 1914 a byla zařazena jako 1. rota praporu C pochodového pluku Cizinecké legie. Měla 250 mužů rozdělených do čtyř čet a velel jí francouzský kapitán Marie Léon Joseph Sallé.

Cvičili se starými puškami, opakovačkami, modelem z roku 1886. Přísaha zněla takto: „Ve jménu volnosti, rovnosti a bratrství a v důvěře v republiku slibujeme, že budeme bojovat za práva republiky a lidskosti až do posledního muže a do poslední krůpěje krve. “

Osudy roty Nazdar si zaznamenával pařížský Čech Josef Antoš. Ze začátku byl podle všeho optimistický. „Všeobecně se soudí, že válka nepotrvá déle než tři měsíce, nejdéle tak do Vánoc. Neradi bychom podepisovali na delší čas, abychom nemuseli dosluhovat,“ napsal Antoš.

Jenže německé jednotky vpadly 4. srpna do Belgie, jejich cílem byla Francie a Paříž. Němci doufali, že porazí Francii během šesti dnů. Soustředění německých vojsk u belgických hranic hlásili už předtím francouzští piloti, ale velení armády jejich zprávám nedůvěřovalo. Velká Británie vyhlásila válku Německu.

Dne 23. října odjel prapor C s rotou Nazdar do Champagne. Po krátkém období v záloze zaujala rota postavení v zákopech nedaleko obce Verzenay u Remeše. Tam získali dobrovolníci první zkušenosti ze zákopové války. „Protože boje pokračovaly na východní i západní frontě, začátkem dubna 1915, před druhou bitvou u Artois, byla česká jednotka přesunuta do blízkosti města Arras. Cíle společného útoku francouzských a českých vojáků 8. května 1915 bylo překonat hustou zákopovou síť nepřítele a dobýt hřeben zvaný Falaise de Vimy,“ píše Břetislav Ditrych v knize Proti Rudému baronovi: Piloti a letecká esa 1. světové války.

Po obvyklé dělostřelecké přípravě vyrazili příslušníci roty Nazdar do útoku v čele celého 33. armádního sboru. Postup roty nezastavily ani první padlí a svůj úkol vojáci beze zbytku splnili. Ztráty ale byly značné – z 250 důstojníků a mužů jich 42 padlo a téměř sto bylo zraněno. Čeští dobrovolníci byli zmíněni v rozkazech, někteří dostali vyznamenaní. Zúčastnili se pak už jen jako četa například ofenzívy na řece Sommě v červenci 1916.

„Zbývající dobrovolníci z roty Nazdar byli rozmístěni do různých útvarů pluků cizinecké legie jako zkušení vojáci a někteří byli povýšeni, ale nikdy už nevytvořili samostatnou jednotku,“ uvádí Josef Kopta v knize Třetí rota.

Zdroje: Břetislav Ditrych, Proti Rudému baronovi: Piloti a letecká esa 1. světové války, Josef Kopta, Třetí rota, http://rotanazdar.cz/