31.1.1943 - Němci kapitulovali u Stalingradu

Po pětiměsíční bitvě, která si vyžádala téměř dva miliony životů, sovětská vojska 31. ledna 1943 znovu dostala pod kontrolu Stalingrad, kde se zhroutil německý odpor. Šlo o zlomový okamžik druhé světové války.

Koncem června 1942 německá Skupina armád Jih zahájila ofenzívu na Kavkaze s cílem dobýt klíčová ropná naleziště v Baku, a tím ochromit sovětskou válečnou mašinerii. Na Hitlerovo naléhání byl útok namířený také na Stalingrad, které bylo důležitým přístavem na řece Volze. „Zatímco skupina armád A postupovala na Kavkaz, Skupina armád B ze 6. armády Friedricha Pauluse a 4. tankové armády Hermanna Hotha směřovala na Stalingrad,“ popisuje R. G. Grant v knize Bitvy: 5000 let od válčení.

Obranu Stalingradu měla na povel 62. armáda vedená Vasilijem Čujkovem, tehdy mladým důstojníkem bez zkušeností. Nacisté útočili zuřivě od 13. září a zatlačili protivníka až k západní straně Volhy. Sovětská armáda se ale nevzdávala a bojovala o každou budovu. „Každou noc převáželi přes Volhu zásoby jídla a přepravovali posily, přestože dělostřelecká palba neoslabovala,“ poznamenal ještě Grant.

Hitler prohlásil, že město nikdy neopustí. Z domů se postupně stávaly trosky, které sloužily jako opevnění. Vzdát se odmítal i Stalin, který nařídil, aby armáda držela Stalingrad za každou cenu. Do bojů se zapojily i desítky tisíc ruských žen, které bojovaly v předních pozicích. Oba vůdci si byli zvláště vědomi symbolického významu města nesoucího Stalinovo jméno.

Druhý nápor v říjnu přivedl Němce až dvě stě metrů od Volhy, v listopadu dosáhli říčního břehu. Sovětská armáda pod vedením Čujkova ale pokračovala v odporu. Mezitím Žukov využil úsilí Němců na dobytí Stalingradu k jejich obklíčení. A 19. listopadu 1942 zahájil operaci Uran. Zaútočil severně a jižně od Stalingradu, čímž si „prorazil“ cestu přes italské, rumunské a maďarské jednotky bojující na německé straně.

Paulusovu armádu se jim podařilo dostat do pasti 23. listopadu. Hitler rozhodl o zásobování prostřednictvím leteckého mostu, kapacita Luftwaffe ale nestačila a Němci začali ve Stalingradu hladovět. Žukovově armádě se zároveň dařilo během prosince probíjet vpřed a Němce stále více utlačovali do středu města, ti navíc kvůli tuhé zimě trpěli omrzlinami. Na konci ledna se rudé armádě podařilo obsadit hlavní německé velitelství ve Stalingradu a nacisté kapitulovali, veškerý odpor skončil 2. února 1943

Z téměř 110 000 německých vězňů zajatých ve Stalingradu se domů vrátilo pouze asi 5 000. Zbytek, již oslabený podvýživou a chladem, zahynul na pochodech smrti, v pracovních nebo vězeňských táborech nebo během transportu.

Zdroje: www.bt.com, R. G. Grant: Bitvy - 5000 let od válčení, www.britannica.com, https://origins.osu.edu/