3.9. 1915 Vznikl Český komitét zahraniční

V roce 1915 vznikl Český komitét zahraniční, který byl prvním politickým orgánem československého odboje. Na založení se podíleli Beneš, Masaryk i Štefánik.

Jako většina osobností tehdejší české politické reprezentace i T. G. Masaryk až do roku 1914 nijak nepočítal se vznikem samostatného českého státu. Po vypuknutí první světové války ve svých čtyřiašedesáti letech, kdy jiní lidé myslí především na zasloužený odpočinek, Masaryk začal prosazovat odtržení českých zemí od habsburské monarchie. V prosinci 1914 odjel do tehdy neutrální Itálie a rodině sliboval, že se brzy vrátí.

„Ale protože to byla v prvním poválečném roce jeho několikátá zahraniční cesta, rakouské úřady pojaly podezření a Masaryk se kvůli obavám ze zatčení nemohl vrátit zpátky. Do Itálie ho doprovázela dcera Olga. Doma nechal manželku Charlottu, dceru Alici a syna Herberta Jana,“ píše Jan Bauer v knize Převratné události v českých dějinách.

Ještě před odjezdem získal Masaryk pro spolupráci skupinku vesměs podstatně mladších přátel v čele s docentem sociologie Edvardem Benešem, advokátem Přemyslem Šámalem a náčelníkem Sokola Josefem Scheinerem, kteří vytvořili odbojovou organizaci Maffie.

Šlo samozřejmě o velmi riskantní akci, ale Masaryk měl štěstí. Kupodivu spolu s agrárníkem Josefem Dürichem byli jedinými českými poslanci říšské rady, kteří se v době války ocitli v zahraničí. Proto také právě oni ještě s francouzským astronomem a letcem slovenského původu Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem Benešem, který utekl za nimi, založili v roce 1915 Český komitét zahraniční.

„Dürich si ve shodě s tehdy nejpopulárnějším českým politikem Karlem Kramářem představoval samostatné Čechy jako království s některým knížetem z rodu ruských Romanovců na trůně. Masaryk však na základě vlastních znalostí Rusů a jejich mentality panovníka z carské rodiny odmítal. V soukromých debatách přiznával, že by se mu jako panovník líbil nějaký belgický nebo dánský princ. Rozpor se nakonec vyřešil vyloučením Düricha z Českého komitétu zahraničního,“ píše ještě Bauer.

Hned následující rok byl komitét byl změněn na Československou národní radu, která se snažila sjednotit zahraniční odboj a vést politická jednání vedoucí ke vzniku samostatného státu, v němž měli žít Češi a Slováci. V Rusku, Itálii a Francii byly vytvářeny československé legie, které bojovaly společně se zeměmi Dohody.

Zdroje: Jan Bauer, Převratné události v českých dějinách, Bednařík Petr, Jirák Jan, Köpplová Barbara, Dějiny českých médií: Od počátku do současnosti, www.wikipedia.org, www.vhu.cz