3.7. 1866 Bitva u Hradce Králové

Nejvýznamnější a rozhodující střetnutí rakousko-pruské války se odehrálo 3. července 1866 poblíž Hradce Králové. Šlo o největší střet na českém území v historii.

Na začátku července 1866 utrpěla u Sadové poblíž Hradce Králové Severní armáda spolu se svým spojencem, Saským armádním sborem, těžkou porážku. Síly na obou stranách byly přitom vyrovnané. Pruská armáda sem přitáhla ve třech proudech, a sice od Rumburka, Trutnova a Náchoda. A to po několika úspěšných střetnutích v síle 220 tisíc vojáků.

„Na straně rakouské podpořené i Saskem stálo asi 215 tisíc mužů. Počtem vojáků jde o největší střetnutí na území českých zemí,“ píší Milan a Roman Plchovi v knize Kam za vojenskými památkami.

Rakušané zaujali půlkruhovou obranu před Hradcem Králové. Bitva začala odpoledním pruským útokem, který se Rakušanům podařilo odrazit. Útoky se střídaly na obou stranách, velké střetnutí se odehrálo u lesa Svíb a na Chlumu. Velké ztráty (6 tisíc padlých, 8500 raněných a 22tisíc zajatých a velká část moderně vybaveného dělostřelectva) Rakušany donutily k ústupu k Hradci Králové a Olomouci a dále na jih.

Přibližně ve stejné době, kdy se na našem území odehrával do té doby největší masový střet za účasti 435 tisíc mužů, vyřídila pruská vojska ze hry rovněž armády ostatních německých států, jež kladly zanedbatelný odpor.

Technické oddíly rakouské armády – pionýři a ženisté – dostaly příležitost předvést úroveň svých schopností jedině při demoličních pracích, protože rakouská vojenská správa byla v roce 1866 výhradně uživatel, a nikoliv provozovatel železniční dopravy. Svou roli sehrál také průběh válečných operací, který sám o sobě postavil technické jednotky do situace pouhých ničitelů.

„Až 26. července bylo v Mikulově podepsáno příměří za podmínek, které se otřásly jejich velmocenským postavením (ztráta Benátska a Šlesvicka-Holštýnska) a vedly i k posílení nacionalistických tendencí,“ píší ještě Milan a Roman Plchovi.

V rozsáhlé oblasti velké bitvy se nachází kolem 460 pomníků a hrobů. Místo lze projít pomocí dvou naučných stezek. Chlum vede od muzea a má dvacet zastavení a vede přes pomník baterie mrtvých. Druhá stezka Svíb má také dvacet zastávek, začíná v obci Čistěves a vede přes les Svíb, alej mrtvých, Máslojedy s vojenským hřbitovem a zpět přes Svíb do Čistěvsi.


Zdroje:
Vojtěch Szajkó, Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848–1914
Milan a Roman Plch, Kam za vojenskými památkami
www.dnyceskestatnosti.cz