Přes tři měsíce trvalo obléhání Brna. Místní se nevzdávali ani v nejtěžších chvílích a zpívali na hradbách posměšné písně. Nepřítel v podobě švédské armády dorazil k branám města 3. května 1645.
Byly to jednotky pod velením švédského generála Lennarta Torstensona. Šlo teprve o předvoj, zbytek armády dorazil následující den. Torstenson nejprve vyslal k hradbám vyjednávače, který vybízel protivníka ke kapitulaci. Tehdejší velitel Brna Jean Louis Raduit de Souches požadavek Švédů odmítl.
„Sedmatřicetiletého francouzského hugenota do čela města jmenoval sám Ferdinand III. 15. března 1645. Pokud měl někdo z panovníkova okolí pochybnosti, ať už o víře či národnosti nového velitele moravského hlavního města, panovník prý pronesl, že ďábla lze vymítat jen za pomoci Belzezuba,“ píše Michael Weber v knize Démoni Apokalypsy.
První útok s cílem prověřit obranu města podnikli Švédové 5. května 1645. Zároveň začali odstřelovat hradby Brna i Špilberku. Torstenson si začal připouštět, že dobytí města nebude tak snadné, jak si představoval. První útok totiž nepřítel tvrdě odrazil. Švédský generál tak zavelel k intenzivnímu obléhání. Jeho vojáci začali kopat základní zákopové linie kolem pevnosti i minové podkopy. Švédská armáda posílená sbory sedmihradského vévody Rákocziho, čítala okolo 30 tisíc mužů.
Také obránci konali vůči nepříteli aktivně a pustili se do několika výpadů. „Například 15. května Švédy zaskočili a způsobili jim značné ztráty. Obdobně úspěšný byl výpad 26. května. Malých či velkých úspěšných výpadů provedli obránci bezpočet. Obránci se pokoušeli co nejvíce poškodit přibližovací zákopy Švédů, zatlouct či jinak poškodit obléhací děla, poničit materiál potřebný k výstavbě zákopů, odvléci do města připravenou košatinu, odcizit zásoby či odvést koně a dobytek,“ popisuje historik Zdeněk Munzar, který působí ve Vojenském historickém ústavu v Praze.
Obléhání trvalo přes tři měsíce. K dobrovolníkům se hlásily i dvanáctileté děti, pomáhaly ženy a burcovali kněží. Brňané ve svém odhodlání nepolevovali a někteří se v těžkých chvílích dokonce dokázali vysmívat nepříteli. Vyhrávali na hradbách a zpívali posměšné písně. Střelným prachem museli šetřit, a tak často házeli po nepříteli kamení. Ženy se při plné palbě vydávaly do blízkých zahrádek a polí pro zeleninu, dokonce se jim podařilo do města přihnat krávu. Po jednom takovém výpadu zůstal ležet v příkopu mezi vojsky student, který měl zraněné koleno. Švédové po něm zbytek dne házeli kameny a v noci z něho stáhli šaty, vypíchli mu pravé oko a zabodli oštěp do břicha.
Rozhodující boj započal 15. srpna 1645. Švédové neuspěli, Brňané odrazili všechny pokusy o dobytí města. Torstenson byl odvolán do Švédska kvůli jinému úkolu. Boje oficiálně skončily 23. srpna 1645.
Zdroje: Michael Weber: Démoni Apokalypsy, www.vhu.cz, Jan Kvirenc: České dějiny – 100 památných míst, https://ticbrno.cz/