3 200 let staré zlaté náhrdelníky, korálky a šperky v dvojhrobu z doby bronzové

Arménští a polští archeologové objevili dvojitý hrob z pozdní doby bronzové s bohatou výbavou. Krom jiného obsahoval zlaté a karneolové náhrdelníky, bronzové náramky, zlaté a cínové přívěsky. Ostatky dvou dospělých jedinců ležely v kameny vyložené schránce, která obsahovala také vzácné zbytky dřevěného pohřebního lůžka a zachovalou syrsko-mezopotámskou keramiku.

Výkopy byly prováděny v nekropoli archeologického naleziště „Metsamor“. Nově prezentovaný dvojhrob č. 23 byl zkoumán na podzim 2022. Pochází z období mezi lety 1 300  - 1 200 př. n. l. Je v dobrém stavu, hrobka o rozměrech 2,5 x 2,1 m má krytou středně velkými kameny. Pohřební komora je dlážděna středními a velkými kameny. Orientovaná je ve směru východ - západ. Na dřevěném pohřebním lůžku leželi dva jedinci v mírně pokrčené poloze, dotýkali se v oblasti pánevních kostí, přičemž leželi na levém, resp. pravém boku.

Ve stejné vrstvě bylo nalezeno 10 zachovalých keramických nádob, z nich některé byly umístěné pod nosítky. Pod touto vrstvou bylo ještě 8 keramických předmětů, z nichž nejvzácnější je drobná modrozeleně glazovaná nádobka se dvěma průchozími otvory v horní části. Na krku a hrudi koster se našly válcovité a kulaté korálky, přívěsky ze zlata, karneolu, jantaru a cínu. Zápěstí prvního jedince zdobily bronzové náramky, v oblasti břicha ležely cínové přezky. Zápěstí druhé kostry zdobil náramek z tenkého cínového drátu. Předběžně bylo určeno, že se jedná o kosterní ostatky muže a ženy.

Zesnulým bylo v době úmrtí 30 - 40 let: „Smrt těchto lidí je pro nás záhadou, neznáme příčinu, ale vše nasvědčuje tomu, že zemřeli současně, protože nemáme žádné stopy po znovuotevření hrobky,“ vysvětlil vedoucí výzkumu prof. Krzysztof Jakubiak z Fakulty archeologie Varšavské univerzity v tiskové zprávě. Objev je vzácný nejen proto, že jde o párový hrob, ale zejména protože jako jeden z mála místních hrobů nikdy nebyl vypleněný.

Citadela Metsamor z doby bronzové byla postavena na kopci s výhledem na planinu Ararat. Odborníci nevědí kým, protože místní obyvatelé byli negramotní a nezanechali po sobě žádné písemné doklady. Za posledních deset let zde působil smíšený tým polských a arménských archeologů, kteří zkoumali citadelu a dolní město. Našli zde důkazy o osídlení od starší doby bronzové až po středověk.

Ve 4. až 2. tisíciletí př. n. l. zabírala osada více než 10 hektarů a byla obehnána kyklopskými hradbami. V rané době železné dále rostla (11. – 9. století př. n. l.), dosáhla téměř 100 hektarů. S jeho nejméně sedmi chrámy byl Metsamor jedním z nejdůležitějších politických a kulturních center údolí. Od osmého století patřil k říši Urartu (bliblický Ararat), která zahrnovala části dnešního Turecka, Iráku, Íránu a Arménie. Místo bylo obýváno nepřetržitě až do 17. století.

Pravěká nekropole ležela asi 500 m od hradeb. Prvně byla zkoumána v 60. let 20. století; dosud odhalila více než 100 hrobů od střední doby bronzové po dobu železnou. Převládají komorové hroby a kameny vyskládané hroby, jsou zde také kurgany (mohyly) a kromlechy (kruhově uspořádané kameny na vrcholu pohřební komory).

Roman Němec

naukawpolsce.pl, thehistoryblog.com, artnews.com, hushardzan.am