29.2.1920 Československo přijalo první Ústavu

Od přijetí první československé Ústavy uplynulo sto let. Formálně platila až do roku 1948, kdy se k moci dostali komunisté. Prezident Masaryk trval na větších pravomocích pro hlavu státu. Nechtěl jen klást věnce.

Nová Ústava nahradila provizorní z roku 1918. Na základě tohoto dokumentu se obyvatelé považovali za příslušníky „Československého národa“, kdy tento pojem vyjadřoval, že ve společném státě slovanská národnost převyšuje národnost německou. Ústava však zaručovala národnostním menšinám, které tvořily přes 20 procent populace, naprostou rovnoprávnost. „To znamená užívání svého jazyka ve školách a během úředních jednáních,“ uvádí Václav Ryneš v knize Národ a stát.

Díky novému dokumentu získaly větší občanská práva také ženy, které mohly nově volit zástupce do parlamentu. Do té doby to byla věc pouze mužů.

Hlasování o Ústavě začalo v Národním shromáždění hodinu po půlnoci. Nakonec všichni zvedli ruku pro přijetí tohoto klíčového dokumentu. Větší pravomoci získal prezident T. G. Masaryk, který nechtěl plnit jen reprezentativní funkci a být kladečem věnců. Nesouhlasil tak s úplně prvotním návrhem ústavy v americkém stylu. Masaryk si vybojoval, že prezident mohl například jmenovat premiéra, určit počet ministrů, předsedat jednání vlády či vetovat zákony.

Když zabráním Sudet Velkoněmeckou říší v roce 1938 vznikla „druhá“ republika, zůstal její politický a správní systém podle platné Ústavy z roku 1920. „Jenže aktuální politické změny vedly k okamžité destrukci státu, která zasahovala veškeré oblasti státní správy a samosprávy. Vznikla nezbytná autoritativní demokracie, ve které byla zákonná a výkonná moc soustředěna do funkce prezidenta a vlády. Vládní prioritu představovala především nová organizace státní správy a samosprávy a ustanovení autonomních orgánů Slovenska s Podkarpatské Rusi. A splnění závazků mnichovské dohody o normalizaci vztahů se sousedními státy,“ popisuje Ryneš tehdejší stav.

Slovensko tenkrát požadovalo autonomii. Když se 30. listopadu 1938 stal prezidentem Emil Hácha, pověřil sestavením vlády Rudolfa Berana a současně jmenoval autonomní vládu Slovenské republiky a Podkarpatské Rusi. Velkoněmecká říše však požadovala provádění politiky podle svých představ. A tak docházelo k porušování Ústavy.

Československá Ústava ale formálně platila až do roku 1948, kdy po únorovém převratu připravili komunisté za necelé tři měsíce svůj nový dokument. Přestože vycházela z československé ústavní listiny, některé pasáže jasně naznačovaly, jaký režim se dostal k moci…

Zdroje:
Václav Ryneš: Národ a stát, Stanislav Stanko: Státní právo, www.wikipedia.org