29.11.1378 Zemřel Karel IV.

Na podzim 1378 si již dvaašedesátiletý Karel velmi nešťastně zlomil krček stehenní kosti, byl upoután na lůžko a k tomu dostal zápal plic. To už jeho organismus nevydržel, císař 29. listopadu zemřel.

Už v říjnu 1350 visel život Karla IV. na vlásku. Pravděpodobně během turnaje utrpěl zranění čelisti a krční páteře, takže na nějakou dobu ochrnul. Nakonec se sice zotavil, ale pohyblivost jeho krku byla omezená a ještě mladý král začal chodit shrbeně. Později ho v pohybu omezovala také dna.

Na podzim 1378 si již dvaašedesátiletý Karel velmi nešťastně zlomil krček stehenní kosti, byl upoután na lůžko a k tomu dostal zápal plic. To už jeho organismus nevydržel, a císař zemřel v noci 29. listopadu 1378. Tato zpráva se bleskově rozšířila po celé Evropě. Jeho tělo bylo balzamována a oblečeno do františkánského hábitu, jak ti to král kdysi přál.

„Tak bylo vystaveno po jedenáct dní v audienční síni královského paláce, zatímco ve všech kostelích byly zpívány žalmy. Smuteční obřady začaly 11. prosince a trvaly celé čtyři dny. Pohřební průvod čítající asi sedm tisíc osob byl složený z téměř pět set měšťanů, oděných v černé barvě a nesoucích svíce. Za nimi následovali dvorští služebníci, zástupci škol, studenti, duchovenstvo i heroldi nesoucí symboly všech zemí, jimiž král a císař vládl Následovali je nejvyšší šlechtici s márami, na nichž ležela rakev,“ popisuje tehdejší události Marie Michlová v knize Smrt a pohřby slavných.

Tělo Karla IV. bylo oblečeno do purpurového pláště a na hlavě měl císařskou korunu, další odznaky moci ležely vedle něj. Procesí podle všeho uzavíral nový král Václav IV. Tento průvod se vydal směrem ke chrámu svatého Víta a po pobožnosti se vydal se odebral na Malou Stranu. U dnešního Karlova mostu máry převzali konšelé, od kláštera svatého Klimenta je pak neslo dalších třicet měšťanů a jiných třicet od kláštera v Emauzích na Vyšehrad, kde byla v noci rakev vystavena.

„Následně byla k vidění v kostele svatého Jakuba na Starém Městě a v kostele Panny Marie pod řetězem. Dne 14. prosince se ostatky vrátily do chrámu svatého Víta. Některé předměty použité při smutečních ceremoniích byly rituálně obětovány, například baldachýn, císařův štít či prapory,“ píše ještě Michlová.

Během mše byl mrtvý král zabalený ve zlatém plášti v cínové rakvi. Následovaly smuteční řeči, v nich byl poprvé Karel IV. označen jako „otec vlasti“. Do prostého roucha královo tělo opět převlekli 16. prosince. Na hlavě měl dřevěnou korunu a takto byl uložený do jednoduché rakve. Ta byla umístěna do královské hrobky uprostřed chóru svatovítské katedrály po boku Karlových tří dávno zesnulých manželek. Později bylo tělo převlečeno do honosnějšího oděvu a rakev se dočkala zdobnější proměny. Kdy se tak stalo ale není známo.

Zdroje: Marie Michlová, Smrt a pohřby slavných, Jan Bauer, Až bude smrt mou paní, www.medieval.eu