28.8. 1914 První bitva u Helgolandské zátoky

Bitva u Helgolandské zátoky byla součástí první světové války. Královské námořnictvo zaútočilo 28. srpna 1914. Přesná britská palba poslala brzy dvě německé lodě ke dnu ještě před příjezdem posil. Boje skončily britských vítězství.

Někteří důstojníci Královského námořnictva nesli nelibě nečinnost, která jim byla vnucena Jellicoeovým rozhodnutím dodržovat defenzivní strategii. Jeden z těchto důstojníků, komodor Reginald Tyrwright, velitel křižníků kotvících v Harwichi, vypracoval plán jedné útočné akce. Všiml si, že německé torpédoborce, hlídkující v Helgolandské zátoce poblíž Wilhelmshavenu, dodržují při hlídkových platbách pravidelní harmonogram.

Navrhl, aby Královské námořnictvo této skutečnosti využilo a zaútočilo na jednu z menších strážních flotil. Váhavý Jellicoe s tím souhlasil, a dokonce útok posílil Beattyho flotilou křižníků. „Královské námořnictvo zaútočilo 28. srpna 1914. Přesná britská palba poslala brzy dvě německé lodě ke dnu ještě před příjezdem německých posil. Odpoledne se však váhy začaly sklánět na německou stranu a Tyrwright se musel stáhnout, do střetu však zasáhly mocné síly Beattyho,“ píše Andy Wiest v knize Obrazové dějiny první světové války.

Na bojiště připlouvalo stále více lodí a bitva se stávala zcela nepřehlednou, takže britské lodě se ocitly nebezpečně blízko sebe a málem na sebe začaly v zápalu boje střílet. Bitva u Helgolandské zátoky skončila britským vítězstvím, které stálo Němce tři křižníky, jeden torpédoborec a celkem 1200 mužů. Britské síly ztratily „pouze“ 35 mužů.

Také u Němců požadovalo několik námořních důstojníků nespokojených s vlastní nečinností odvážnější strategii. Admirál Franz von Hipper, velitel německé flotily křižníků, se chtěl s Královským námořnictvem střetávat v otevřených bitvách a pomalu je zbavit jeho námořní převahy.

Jeho plánem bylo zaútočit na britská pobřežní města, pak doufal, že Jellicoe odpoví vysláním izolovaných flotil, aby se s tímto nebezpečím vypořádal. Flotily by byly tak slabé, že by je Němci v pohodě zničili. „V listopadu a prosinci Němci zaútočili na britské pobřeží, zabili stovky britských civilistů, al nepodařilo se jim vlákat lodě britského Velkého lidstva do pasti,“ uvádí ještě Wiest.

Zcela jinou kapitolou pak byl německý útok, který se odehrál 25.ledna 1915. Začala bitva u Dogger Banku. „V lednu při bitvě poblíž mělčiny Dogger Bank v Severním moři, kde se střetly britské válečné lodě s německými, zahynulo na potopeném obrněnci Blücher celkem 782 námořníků. Když německé torpédo roztrhlo britský parník Falaba,“ píše Martin Gillbert v knize Dějiny dvacátého století. Vítězství v této bitvě zaznamenali Britové.

Zdroje:
Andy Wiest, Obrazové dějiny první světové války
Martin Gillbert, Dějiny dvacátého století
www.britishbattles.com