28.1 1975 - Zemřel prezident Novotný, který přežil Mauthausen

Prezident Antonín Novotný prošel koncentračním táborem Mauthausen. Zachránil ho esesák, který potřeboval opravit auto. Po válce kariéra budoucího prezidenta rychle stoupala. Zemřel 28. ledna 1975. 

Zesnulého Antonína Zápotockého vystřídal dvaapadesátiletý Novotný v prezidentském úřadě 19. listopadu 1957. Mnozí byli překvapení, protože se očekávalo, že toto místo zaujme tehdejší předseda vlády Viliam Široký, jenže kandidaturu Novotného podporoval a doporučil přímo Kreml a názor sovětských představitelů nešlo tenkrát ignorovat. Pro Chruščova byl Široký neakceptovatelný, protože patřil k stalinistům a aktivně spolupracoval na přípravách politických procesů. Naopak s Novotným si sovětský politik v mnoha otázkách rozuměl.

Novotný si ponechal i místo prvního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa. „Už během svého prvního veřejného projevu po prezidentské volbě naznačil, že skutečná moc spočívá v této funkci. Roli prezidenta bral jen jako doplňkovou. Za cíl si stanovil nastolení socialismu v Československu,“ píše Vladimír Liška v knize Prezidenti.

Do KSČ Novotný vstoupil už v sedmnácti letech. Věnoval se sportovní činnosti, hrál například fotbal za letňanskou Rudou hvězdu. Vyučený strojní zámečník bez vyššího vzdělání se ale později začal ještě více stranicky angažovat a jezdil agitovat na venkov i do fabrik. Stal se dokonce členem krajského výboru komunistů v Praze a účastnil se kongresu v Moskvě.

V roce 1941 utrpěl v práci během exploze těžký úraz plic, ale než se stačil plně uzdravit, zatklo ho gestapo a byl odvezen do koncentračního tábora v Mauthausenu. „Pro české vězně patřil k nejhorším, protože tam nacisté vyhlazovalo hlavně příslušníky české inteligence. Měli tam proslulé schodiště smrti vybudované v kamenolomu, kudy museli zesláblí vězni nosit velké kameny až do úplného vyčerpání, po kterém následovala smrtelná kulka od stráže,“ zdůrazňuje ve své publikaci Liška.

Nerozuměl si se Slánským, s Gottwaldem ano

Novotný měl neskutečné štěstí. Když nosil kameny, tak si všiml dozorce, že jde nějak pomalu a chystal se ho do zad praštit krumpáčem. Jeden z esesáků ale zřejmě věděl, že Novotný je kromě vyučeného zámečníka i svářeč a na poslední chvíli si ho vyžádal, protože potřeboval opravit auto. A protože se osvědčil, zůstal pracovat v dílně natrvalo, čímž se zachránil.

Po válce měla jeho politická kariéra rychlý vzestup. Stal se krajským tajemníkem strany v Praze, což byla prestižní funkce. Přestože ho moc nemusel Rudolf Slánský. Naopak si s Novotným rozuměl Klement Gottwald. Navíc Slánský se ocitl v nemilosti Stalina, což znamenalo konec jeho politické kariéry. Na pozici šéfa ústředního výboru ho nahradil právě Novotný. „Porozuměl si i s dalším prezidentem – Zápotockým a vytvořil si vazby na Státní bezpečnost,“ poznamenává Bílek.

Když se Novotný stal prezidentem, na hradě pracoval jen v pondělí, středu a pátek. Zbytek týdne působil na ústředním výboru. Známá byla i jeho manželka Božena, která poté, co se stala první dámou, nechala z Pražského hradu vystěhoval původní nábytek ještě po prezidentu Masarykovi a místnosti nechala vybavit ve stylu socialistické moderny. Známí manželství Novotných popisovali jako ukázkové. Jako první se Novotný nechal oslovovat „soudruhu prezidente“, jeho předchůdci „pane prezidente“.

Narozdíl od jiných prezidentů Novotnému zdraví sloužilo. Podle dostupných informací netrpěl žádnými vážnými nemocnicemi. V důsledku politického vývoje ale ztrácel moc. Od jara 1968 byl prakticky mimo hru. V čele KSČ stál Gustáv Husák, který se později stal i prezidentem.  

Zdroje: Vladimír Liška: Prezidenti, www.hrad.cz, http://komunismus.eu/