28.1.1061 Zemřel kníže Spytihněv II.

Kníže Spytihněv II. zemřel v pouhých třiceti letech na blíže neurčenou chorobu. Byl krutým vládcem, který nechal vyhnat všechny Němce a svým bratrům sebral majetky.

Knížete Spytihněva II., který se ujal vlády po svém otci Břetislavovi I., Kosmas popsal takto: „Byl to muž velmi krásný, vlasy měl tmavší než černou smůlu, vousy dlouze splývající, tvář veselou, líce bělejší nad sníh a uprostřed jemně zardělé…“

Spytihněv se narodil v roce 1031 jako nestarší syn krále Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu. Už v devíti letech musel jako rukojmí do Německa, po porážce Jindřicha III. u Brůdku byl sice propuštěn, ale o rok později musel jako živá záruka Břetislavova pokoření do Německa znovu. „V případě, že by český kníže nedodržel dané slovo, čekala by jeho syna smrt,“ píše Jan Bauer v knize Netvoři, tyrani a zlosynové českých dějin.

Pravděpodobně právě tato traumatizující zkušenost vedla Spytihněva II. k tomu, že okamžitě po nástupu na trůn nařídil všechny Němce vyhostit ze země. Toto nařízení se dokonce týkalo i jeho matky Jitky ze Schweinfurtu, která musela opustit Prahu. Uchýlila se do Uher, kde v roce 1058 zemřela. Stejně tak byla kvůli svému původu donucena okamžitě odejít abatyše ženského kláštera u svatého Jiří na Pražském hradě.

V Dalimilově kronice na počátku 14. století se posměšně veršuje: „Spytihněv byl dobrý vládce, který Němce neměl v lásce. Za tři dny je bez okolků ze země vypudil. Abatyši zostudil, posadil ji na dvojkolku a poručil bohu kdesi cestou bavorskými lesy…“

Zmíněné vyhnání Němců se nevztahovalo na Spytihněvovu manželku Hiddu Wettinskou, s níž měl syna Svatobora a dceru neznámého jména. Další výjimku představoval Sázavský klášter, odkud kníže nechal pro změnu vyhnat slovanské benediktiny, uvedl místo nich latinské řeholníky v čele kupodivu s německým opatem.

Ještě Břetislav I. rozdělil Moravu mezi své mladší syny. Vratislav dostal Olomoucko, Konrád a Ota Brněnsko a Znojemsko. Pro nejmladšího syna Jaromíra byla určena kněžská dráha. Spytihněv odmítl otcovo rozhodnutí respektovat a rozhodl se bratry zbavit jejich údělů a Moravu pevně připojit k Čechám.

Zamířil proto do Olomouce, odkud před ním Vratislav raději uprchl do Uher. Další bratří Konrád a Ota pak byli přinuceni vrátit se do Prahy, kde jim nejstarší bratr svěřil zcela nevýznamní funkce. Bezohledně se Spytihněv zachoval k Vratislavově těhotné manželce, kterou dal zajmout a věznit na hradě Lštění v Posázaví.

Kníže Spytihněv II. zemřel 28. ledna 1061 v pouhých třiceti letech na blíže neurčenou chorobu. „Před smrtí svou ustanovil Břetislav takový zákon posloupnosti, aby po smrti knížete Českého vždy nejstarší z rodiny na stolec nastoupil,“ píše se v Dějepisu národu českého.

Zdroje: Jan Bauer, Netvoři, tyrani a zlosynové českých dějin, Dějiny národu českého, www.wikipedia.org