27.8. 1813 Bitva u Drážďan

Během tažení Německem se vojska Napoleona střetla s protivníkem také u Drážďan. Střet trval dva dny 26. a 27. srpna 1813. Vyhrála Francie, která přišla o deset tisíc mužů.
Dalších deset tisíc bylo zraněno. Ztráty u protivníka činily patnáct tisíc mrtvých, patnáct tisíc zraněných a dvacet tisíc vojáků bylo zajato.

Střetu předcházela schůzka na konci července 1813, kdy se habsburské Rakousko připojilo na stranu protinapoleonských spojenců. Tehdy se během příměří Napoleona s Pruskem a Rakouskem setkal francouzský vojevůdce s rakouským diplomatem a politikem Klemensem Wenzelem von Metternichem. Následné kroky Rakouska na sebe nenechaly dlouho čekat. Hned v srpnu vyhlásilo válku Francii.

„Kníže Schwarzenberk vypraven byl v dubnu 1813 do Paříže , ale jednání jeho skončilo se právě tak s nezdarem jako následující vyjednávání s Napoleonem v Dráždanech a v Praze. Válka byla neodvratná,“ píše se Českém časopise historickém.

V té době se francouzské vojsko nacházelo zrovna u Drážďan, a tak maršál Gouvion de Saint-Cyr nařídil okamžité stavění opevnění kolem tohoto německého města. Soupeř o síle asi 200 tisíc mužů tam dorazil 24. srpna chystal se k útoku. Takzvanou českou armádu vedl polní maršál Karel I. Filip ze Schwarzenbergu.

„Hladovějící vojáci začali rabovat vesnice v okolí Drážďan. Na rozdíl od prvních dní podzimní kampaně 1813 měl Napoleon alespoň koncem srpna přesnější informace o síle Schwarzenbergovy armády. Bylo zřejmé, že právě Česká armáda je hlavní silou spojenců,“ píše Milan Švankmajer v knize Čechy na sklonku napoleonských válek.

Spojenci měli navíc také podporu Anglie. Napoleon měl v bitvě k dispozici 90 tisíc vojáků, protivník ale 150 tisíc. Ke střetům mezi vojáky obou stran docházelo hlavně v jižních předměstích Drážďan. A protože spojenci s útokem jako takovým vyčkávali, měl Napoleon čas navýšit počet sil a převzít řízení obranných prací ve městě.

I přes prvotní převahu nakonec spojenci utrpěli od Napoleona těžký debakl. Vítězství si připsal 27. srpna 1813, kdy útočníka zaskočil silnou palbou z děl. Armádní sbor pod vedením generála Dominiqua Josepha Vandamme pronásledoval přes Krušné hory Rusy až do Čech. Protivníkovi ale přijeli na pomoc další síly, a tak se francouzský velitel musel vzdát.

Zdroje:
Milan Švankmajer, Čechy na sklonku napoleonských válek
www.wikipedia.org
Český časopis historický