Video z dohledávky - https://www.youtube.com/watch?v=37Nz8sxQZy0&t
27. 11. 2015 Keltský poklad našel dvanáctiletý chlapec
Kategorie: Nálezy a záchranné výzkumy v ČR a SR
Bronzová nádoba s ataší lidského obličeje byla součástí keltského pokladu, který před pěti lety objevil dvanáctiletý chlapec. Matěj Rampas vzácné předměty našel v lese u Stebna na Podbořansku.
Dvanáctiletý chlapec pocházel z Jesenice. Poklad objevil úplně náhodou, a to v lesním porostu v lokalitě Nouze nad pravým břehem Podvineckého potoka. Předměty byly uloženy u tří nápadných žulových balvanů v hloubce asi třicet centimetrů. Matěj se zachoval vzorně a předměty odevzdal do Národního muzea v Praze.
Veřejnost si mohla poklad prohlédnout před třemi lety, kdy ho vystavovalo žatecké muzeum. Depot obsahoval bronzová nádoba takzvaná teglia. Šlo o první takový artefakt nalezený na území střední Evropy. Uvnitř se nacházel bronzový náramek, na kterém byly navlečené tři kroužky. Dalších šest pak leželo volně v nádobě kousek dál se pak nacházel fragment bronzového nákrčníku a slitky.
Bronzovou nádobu podle archeologa Petra Holodňáka ze žateckého muzea pravděpodobně vyrobila některé z etruských dílen ve střední Itálii. Někdy na přelomu čtvrtého a třetího století před našim letopočtem.
„Opatřena je horizontálním uchem s ataší v podobě lidského obličeje. Jde nepochybně o zobrazení Gorgony - ženské démonické bytosti. V Itálii jsou podobné nádoby celkem početné, ve všech případech jsou však ataše uch ztvárněny jako vyobrazení celých bytostí či zvířat. Nádoba ze Stebna s vyobrazením pouze lidského obličeje je první svého druhu v Evropě,“ prozradil archeolog.
O keltské pokladu ze Stebna se rozpovídal také archeolog Vojtěch Peksa, který přímo do dotyčné obce přijel depot v minulosti představit. Zdejší krajina je charakteristická skalními útvary a trčícími balvany. Podle Peksy i další odborníků to mohl vybízet k různým rituálům. Této teorii napovídá také fakt, že se v blízkosti nenalezly žádné lidské ostatky, takže nešlo o součást pohřbívání. Osídlené zdejší území ale nijak silně nebylo. „Buď zde o lidech z té doby nevíme, nebo zde nežili,“ poznamenal Peksa.
Po archeology bylo také záhadou, že předměty nenašel někdo už mnohem dřív. Ještě v roce 1952 zde totiž probíhala orba, přestože dnes je místo zalesněné a od hranice vzdálené asi šedesát metrů. Podle Peksy jen s velkým štěstím unikly zničení.
Zdroje: www.muzeumzatec.cz, www.denik.cz, www.ohremedia.cz
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Tam jsem před tím kolikrát lozil a našel jen zlomenou podkovu z vola. :D Je vidět, že štěstí hraje velkou roli. Byla to paráda si nález prohlédnout na výstavě v NM.
MarkyMark Bylo to složitější. V té době jsem věřil lidem jen v Brně.
na té poslední fotce by se to tu určilo jako nábytkové kování
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.