26. 8. 1278 Kalendárium

26.8. 1278 Bitva na Moravském poli

Kategorie: Roky válečné a revoluční , Kalendárium

V polovině 13. století došlo ve střední Evropě k výrazné změně mezinárodněpolitické situace. Panovnická moc v říši se ocitla v takzvaném období interregna tedy mezivládí, šlo o léta 1250 až 1273. Tehdy žádný ze zvolených římských králů (Alfons X. Kastilský a Richard Cornwallský) v říši déle nepobýval a nejevil o její správu zájem. Český stát oproti tomu představoval hospodářsky a politicky silný celek, který vedl schopný a ambiciózní vládce Přemysl Otakar II., který navázal na expanzivní politiku svého otce.

Po bitvě u Kressensbrunu roku 1260 získal Přemysl na uherském králi Bélovi IV. zpět rakouské země a Štýrsko. O rok později se rozvedl se svou o mnoho let starší manželkou Markétou Babenberskou a uzavřel sňatek s vnučkou Bély IV., princeznou Kunhutou. „V následujících letech pak připojil ke svému panství oblast Chebska, území Korutan a část Kraňska. České království sahalo od Krkonoš až téměř k Jaderskému moři,“ píše Petr Kovář ve své knize.

Přemysl také na žádost papeže podnikl dvě křížové výpravy do Prus a založil tady město Královec. Oslabení římské říše přimělo krále ucházet se dvakrát o římskou korunu. Jeho zvolení ale ztroskotalo na odporu papeže a německých knížat, kteří se obávali rostoucí moci již příliš mocného českého krále.

Římským králem proto zvolili do té doby zcela bezvýznamného Rudolfa Habsburského. Přemysl s tím samozřejmě nesouhlasil a reagoval tím, že odmítl přijmout sponheinské dědictví v rakouských zemích v léno. „Římský panovník proti němu zahájil v roce 1276 válečné tažení a diplomaticky ho izoloval. Český král se ocitl v nevýhodné situaci, ve které byl nucený s Rudolfem uzavřít příměří a vzdát se většiny získaných území,“ připomíná ještě Kovář.

Rudolf ve snaze pokořit svého soka však o dva roky později vyvolal další konflikt. K rozhodujícímu střetnutí došlo 26. srpna 1278 na Moravském poli v Dolním Rakousku. Bitvy se účastnilo dohromady asi 55 tisíc vojáků a střet trval přibližně tři hodiny. Roli sehrála rozbahněná řeka Morava, kde se utopili čeští rytíři. Vojsko Přemysla Otakara II. bylo poraženo a král v bitvě zahynul.

Vládu dočasně převzala vdova Kunhuta. Nedokázala však v zemi udržet pořádek, a tak panstvo začalo přičinlivě rabovat královský majetek. Vítězný Rudolf sice předal Čechy sedmiletému následníkovi Václavovi, ale vládnout ho s ohledem na jeho nezletilost nenechal. Byl si jistý, že na český trůn nakonec usedne sám. Kunhuta však povolala do země oblíbence svého zesnulého manžela -  braniborského markraběte Otu Braniborského.

Zdroje:
Petr Kovář, Všeobecný přehled témat
www.wikipedia.org
Stanislava Jarolímková, Co v učebnicích nebývá
www.bellum.cz

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Na den svatého Rufa bylo údajně obrovské vedro. Těžká jízda se nemohla v rozpáleném brnění pohybovat a panstvo se snažilo Otakarovi bitvu rozmluvit. Po prvním nárazu do habsburských šiků vypadal bitva pro české vojsko dobře. Jenže zvířený prach snížil viditelnost a bitva ustrnula na mrtvém bodě. Pak do čechů udeřila druhá habsburská vlna a do našeho tábora vtrhli uherští kumáni. Část českého vojska se obrátila zpět k ležení což dokončilo zkázu. Kumáni bez brnění se ve skupinách vrhali na naše těžkooděné pány a pobíjeli je jednoho po druhém. To už byl mrtev král a nastala panika. Levé křídlo se snažilo najít záchranu v mrtvém rameni řeky a tam se topili v bažině. Kunhuta se uchýlila na opavský hrad a v čechách se ujmuli vlády braniboři.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru