26.7. 1648 Švédové obléhají Prahu

Vyrabovali rudolfinské sbírky na Pražském hradě a taky Břevnovský a Strahovský klášter, ale také domy šlechticů a měšťanů. Švédské vojsko vtrhlo do Prahy v červenci 1648.

Už desátého července generál Hans Christoff Königsmarck poslal Wranglerovi zprávu, že na Prahu neodkladně potáhne a že se o „povědomou věc“ pokusí sám. O pár dní později se sešel s podplukovníkem Arnoštem Ottovalským a do všech detailů probrali útok na Malou Stranu a Hradčany. Pak vydal Königsmarck falešný rozkaz, že jeho sbor zahájí útok na Loket, odkud se vydá k Litoměřicím, aby se spojil s vojáky Arvida Wittenberga.

Ve skutečnosti hlavní zainteresovaní velitelé rychle pronikali se svými oddíly do nitra Čech, a to ve směru na stříbrno, Plzeň až k Dobrovizi nedaleko od Prahy. „Zde se vojáci v lese zamaskovali a jejich velitelé si rozdělili úkoly. Ottovalský se sto muži vytáhl jako první. Za ním šel podplukovník Volkers s 300 vojáky, které následovala pěchota plukovníka Koppiho. Odvážné útočníky zajišťoval samotný Königsmarck se svou jízdou,“ popisuje Radek Fukala v knize Sen o odplatě: Drama třicetileté války.

V noci z 24. na 25. července 1648 vtrhla švédská vojska na Malou Stranu a Hradčany. Vojáci se dali do pohybu, když se začalo stmívat. K císařským liniím to bylo, co by kamenem dohodil. Město slavilo panovníkovu svatbu a odpalovalo ohňostroje. Na hradbách a v nejbližším okolí byl katastrofální nedostatek bdělosti. „Není třeba říkat, že Königsmarck a jeho velitelé výborně využili nedbalosti Colloredových strážných k tomu, aby se v Praze objevili jako blesk z čistého nebe,“ uvádí ještě Fukala.

Švédové důsledně vyrabovali rudolfinské sbírky na Pražském hradě a taky Břevnovský a Strahovský klášter. Byly vyrabovány rovněž paláce a domy šlechticů i měšťanů. Švédové se pak chtěli přes Karlův most dostat na Staré Město.

Pražané však proti nim povstali a kdo mohl, chopil se zbraně. „Na Karlově mostě proti Švédům bojovali vojáci pražské posádky, řemeslníci, studenti, řeholníci i Židé a zabránili Švédům proniknout na Staré Město. Švédové se na Karlově mostě nedostali dál ke kříži a domnívali se, že ukřižovaný Ježíš Kristus pomáhá obráncům Prahy. Jeden ze švédských vojáků sice střelou poškodil kříž, ale vzápětí sám podlehl v boji. Udatní Pražané pak zahnali Švédy zpět na Malou Stranu,“ píše Jiří Glet v knize Svatí na Karlově mostě.

V době baroka byla Svatému kříži vzdávána patřičná úcta a před křížem každý smekal svou pokrývkou hlavy. V roce 1696 však jeden Žid před křížem nechal klobouk na hlavě, a když byl lidmi kárán, pronesl několik rouhavých slov. Žid byl potrestaný peněžitou pokutou, a navíc na svůj náklad musel nechat zhotovit na kříži zlacený hebrejský nápis oslavující Boha.

Zdroje: Jiří Glet, Svatí na Karlově mostě, Radek Fukala, Sen o odplatě: Drama třicetileté války, www.wikipedia.org