26.4. 1917 Hladová demonstrace v Prostějově

Kritický nedostatek potravin vyvolal během první světové války takzvané hladové bouře, protože většina jídla směřovala na frontu. Lidé tak vyšli do ulic, kde demonstrovali. Někteří z nich byli postříleni. V Prostějově 26. dubna 1917 přišlo o život 23 místních.

První hladové bouře se uskutečnily už v roce 1915, pak o dva roky později při dalších z nich právě v Prostějově postříleli 23 lidí. Vše začalo 25. dubna 1917, kdy se začaly městem šířit fámy, že se zruší mimořádné příděly potravin pro těžce pracující obyvatele a nebude dost uhlí na zimu. Před hejtmanství přišli protestovat dělníci. Dav zaútočil na okna této úřední budovy, dále pak na Německý dům na Vápenici a výlohy obchodů.

Vystrašený hejtman Josef Wiener požádal pomoc armádu. V noci z Olomouce dorazil oddíl osmnáctiletých rekrutů. Demonstrace měly pokračovat ráno, ale vojáci dav potlačili na Čelakovského náměstí. Uzavřeli také ulice.

„Ve chvíli, kdy čelo zástupu dělníků dorazilo k vojákům, se začalo střílet. Vyplašení nováčci pod psychickým nátlakem velitele, ve stresu a panice situaci nezvládli. Pravděpodobně stříleli nad hlavy lidí a do dlažby, ale odražené kulky způsobily masakr. Někteří byli zasaženi zezadu při útěku,“ přiblížila historička Hana Bartková, co se tenkrát odehrálo.

Mezi třiadvaceti mrtvými byli především mladí lidé. Jako například třináctiletý chlapec, který se ukrýval v koruně stromu a celé události pouze přihlížel. Dalších 38 lidí bylo zraněno.

Od roku 1918 už byly takřka na denní pořádku, protože ceny některých potravin se oproti roku zvýšily až o třicetinásobek. Šlo především o chleba a cukr. Chudší lidé používali za některé potraviny náhražky. Například místo cukru sirob z cukrové řepy a šetřili také na másle, které nahrazovali rostlinným tukem. Avšak rostoucí bídu to zadržet nedokázalo. Fronty na potraviny se stály všude i na Nejdecku a v Krušnohoří. (na fotce)

Postupně narůstalo i politické napětí. „Protože velkoněmečtí nacionalisté z řad rakouských Němců v možném pádu rakousko-uherské monarchie spatřovali šanci připojení Rakouska k Německu – samozřejmě za předpokladu, že válka pro Německo skončí vítězně a rakouský monarchie z ní vyjde oslabená, rozložená a hospodářsky i morálně zdevastovaná. To však bylo v rozporu s českými zájmy, protože obavy z germanizace panovaly uvnitř české společnosti už před válkou,“ píše Vladimír Liška v knize Vznik Československa 1918 – fakta, mýty, legendy a konspirace.

Hladové bouře se odehrávaly také v Plzni. V polovině roku 1918 totiž místní také trpěli nedostatečným zásobováním. Od 19. června byly zastaveny dodávky chleba. Několik žen se vrhlo v Prokopově ulici na valník, který převážel kukuřičnou mouku. Další incidenty se uskutečnily i na jiných místech ve městě. 21. června se například dav shromáždil kolem šesté hodiny večer před pekárnou na rohu Koterovské a Barrandovy ulice. Šlo převážně o děti, které údajně zaútočily na nákladní auto plné chleba. Na místo přijela četa 69. pěšího pluku, jejichž dva vojáky dav napadl a začalo se střílet. Na ulici zemřel dvanáctiletý Jaroslav Vališ, dalších pět dětí na následky zraněních v nemocnici.

Zdroje: Vladimír Liška: Vznik Československa 1918 – fakta, mýty, legendy a konspirace, Ctirad Václav Pospíšil: Masaryk iritující a facinující, www.plzen.eu, www.prostejov.eu, http://kvmuz.cz/