25.2.1948 Prezident Beneš přijal demisi ministrů

Jako fatální chybu dodnes označují někteří historici, že prezident Edvard Beneš přijal z rukou Klementa Gottwalda demisi ministrů. Stalo se tak 25. února 1948. K moci se tak dostali komunisté.

Podání demise ministrů předcházelo hned několik událostí. Den předtím 24. února 1948 se konala generální stávka, které se účastnilo asi 2,5 milionů pracujících lidí. Trvala od 12 do 13 hodin. Jejím cílem bylo prosazení sociálních a ekonomických požadavků, komunisté ji využili k nátlaku. Ve vedení nekomunistických stran vznikaly akční výbory s prokomunistickou orientací. V sociální demokracii navíc docházelo ke sbližování mezi přívrženci Zdeňkem Fierlingerem (komunistický funkcionář, v letech 1945 až 1946 československý premiér) a Bohumilem Laušmanem (sociálnědemokratický politik, který byl po roce 1948 v exilu, než ho unesli a věznili komunisté).

Těmito kroky se pravice definitivně dostala do izolace. „Zde je nutno říci, že tomuto rozhodnutí došlo také v důsledku nátlaku Lidových milicí, které obsadily budovu sekretariátu strany a poté i Lidový dům. Ministři Majer a Tymeš podali 25. února demisi. Nadále pokračovaly nátlakové akce, byli zatýkání funkcionáři národně socialistické strany, bylo zastaveno vydávání stranických novin Svobodné slovo. V lidové straně byl vytvořený akční výbor, který převzal kontrolu nad deníkem Lidové demokracie,“ přibližují tehdejší události historici František Čapka a Jitka Lunerová.

Komunisté vyhrožovali generální stávkou a stupňovali tlak na prezidenta, když podepisovali rezoluci požadující přijetí demise ministrů. „Mohutné lidové manifestace posledních dnů ukázaly, že náš pracující lid odsuzuje v naprosté svornosti a s pobouřením politiku vládnoucích stran a žádá vytvoření vlády, v níž by zasedli poctiví pokrokoví vlastence, oddaní republice a jejímu lidu,“ uvedlo předsednictvo ústředního výboru KSČ v dopise adresovaném prezidentu republiky.

Gottwaldův návrh vlády, o kterém vyjednával téměř celý den, přijal prezident Edvard Beneš v 16.30 ve středu 25. února 1948. Měla pětadvacet členů, z toho 13 byli komunisté, tři bezpartijní a zbytek zástupci nekomunistických stran, ale závislých na komunistech. Tímto krokem se komunisté definitivně dostali k moci a nastolili totalitní režim.

Beneš při podpisu demise Gottwaldovi řekl, že celý lid si nepřeje zánik demokracie. „Ale Vy pánové a vámi vedená strana si přeje, abych svým podpisek zabil demokracii v Československu a zradil nejen sám sebe, ale celému národu nejdražší přísahu, jež tkví ve slovech slibu Presidentu Osvoboditeli: Věrni zůstaneme. Jestli tak činím, tedy jenom proto, abych zabránil bratrovražedným bojům, jimiž mně vyhrožujete, že jste schopni vyvolat. Věřím, že lid československý pochopí můj čin a při nejbližší příležitosti ve své většině prokáže, že jsou cizí metody, jichž užíváte, a že jste podceňovali mravní vyspělost, věrnost a demokratický smysl našeho lidu,“ uvedl Beneš.

Jenže během následující šesti dní byl dosavadní demokratický režim v Československu zcela rozložen a nahrazen totalitním komunistickým režimem…

Zdroje: František Čapka a Jitka Lunerová: 1948 Vítězný únor, www.moderni-dejiny.cz, www.dnyceskestatnosti.cz