25.1.1852 - Zemřel admirál Bellinghausen, který objevil Antarktidu

Do Ruského carského námořnictva se přihlásil jako desetiletý chlapec, vypracoval se až na admirála. Fadděj Feddějevič Bellinghausen je dnes považován za skutečného objevitele Antarktidy. Uznání se dočkal až po smrti (25. ledna 1852), tehdejší carské Rusko nebylo z jeho výpravy nadšené.

Bellingshausen byl pověřený velením dvěma lodím, a sice 600tunové válečné korvetě Vostok a 530tunové nákladní lodi Mirnyj.  S posádkou vyplul 4. července 1819 z Kronštadtu (opevněné město na ostrově Kotlin v Baltském moři). Krátce se zastavili v Anglii, kde se setkal se sirem Josephem Banksem, prezidentem Královské společnosti. Tento anglický přírodovědec se totiž účastnil první plavby Jamese Cooka a ruské výpravě tak mohl poskytnout potřebné knihy a grafy. V prosinci 1819 ruská expedice zmapovala území Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, kde nikdo nežije. Jižní Polární kruh překročili 26. ledna 1820 a stali se prvními, kterým se to po Cookovi od roku 1773 podařilo.

Fadděj Feddějevič Bellinghausen byl se svou posádkou první, kdo spatřil Antarktidu. V té době se ještě nevědělo, že jde o samostatný kontinent. Bellinghausenův popis cesty byl přeložený do angličtiny až v roce 1945. Posádka se musela během plavby vypořádat s různými těžkostmi, mezi které patřilo i nevyzpytatelné počasí. Například 22. února 1820 lodě Vostok a Mirnyj zasáhla děsná bouře a posádka byla nucená plout na sever. O téměř tři měsíce později dorazil Vostock do Austrálie. Přesně 11. dubna zakotvili v zálivu Port Jackson (dnešní Sydney). Mirnyj byla pomalejší a doplula o osm dnů později.

Posádka objevila dva ostrovy

Bellingshausen měsíc odpočíval a pak se vydal na čtyřměsíční průzkumnou plavbu po Tichomoří, kde strávili zimu. Pak se ale znovu vydali na jih. Donutila ho k tomu totiž zpráva od ruského konzula. Bellingshausen se dozvěděl, že americký kapitán William Smith objevil skupinu ostrovů, kterou nazval Jižní Shetlandy a prohlásil, že jsou součástí antarktického kontinentu.

S posádkou čítající něco přes 200 mužů se proto Bellingshausen znovu vydal k Antarktidě. Jižní polární kruh překročili nejméně šestkrát, vždy ale museli kvůli vytrvalým bouřím ustoupit na sever. Až 21. ledna 1921 se počasí umoudřilo a posádka v dálce spatřila tmavou skvrnu. Ukázalo se, že jde o ostrov, který Bellingshausen pojmenoval Peter I. O týden později spatřili v dálce hory bez sněhu a našli druhý ostrov, kterému dal ruský mořeplavec jméno Alexander I.

O další týden později zahlédli u Jižních Shetlandů osm lodí pod vedení kapitána Nathaniela Palmera, který se sám považoval za objevitele Antarktidy. Nicméně spokojený Bellingshausen v pokoji odplul a 4. srpna 1821 zakotvil opět v Kronštadtu. Ukončil plavbu, která trvala 2 roky a 21 dní. Celkově urazily přes padesát tisíc kilometrů. Carské Rusko ale výpravou nebylo moc ohromené a podrobný popis expedice Bellingshausen zveřejnil až o deset let později.

Bellingshausen pokračoval ve službě své zemi dalších 30 let a dosáhl hodnosti admirála. Později se stal guvernérem Kronštadtu. V roce 1968 sovětská antarktická expedice pojmenovala po Bellingshausovi polární stanici. Rusko ho nyní uznává jako skutečného objevitele antarktické pevniny. Ironicky ale dodává, že se tak stalo až po jeho smrti. Více než sto let od slavné plavby.

Zdroje: www.britannica.com, https://antarctic-logistics.com/, http://www.saint-petersburg.com/