24.7. 1860 Narodil se malíř Alfons Mucha

Alfons Mucha patří mezi naše nejvýznamnější malíře. Je autorem Slovanské epopeje, o kterou se dodnes vedou spory. Zlom v jeho kariéře nastal,  když si jeho plakát objednala tehdejší hvězda Sarah Bernhardt.

Narodil se v Ivančicích na Moravě. Jeho otcem byl Ondřej Mucha a matkou Amálie, rozená Malá, s trochou polské krve po předcích. V rodokmenu otcovské linie, který lze doložit až do 15. století, jsou Muchové uváděni většinou jako vinaři. Otec to však ještě dotáhl na místního soudního sluhu.

„Měl dvě zajímavé libůstky. První byla, že všem svým šesti dětem ze dvou manželství dal křestní jméno začínající písmenem A. Pro synka Alfonse to na počátku francouzské životní etapy moc přínosné nebylo. V pařížském prostředí se toto jméno chápalo obdobně jako hloupý Honza u nás,“ píše Helena Baková v knize Portréty historických osobností: Nejen grafologický pohled.

Do deseti let obklopovalo budoucího světoznámého umělce poklidné ovzduší Ivančic, prostředí, kde umění, a výtvarné zvlášť, nebylo považování za solidní obživu, i když Alfons Mucha skutečně od raného věku projevoval výjimečné předpoklady.

„Byl levák a kreslil dříve, než chodil, zajímaly ho barvy, světlo, stín. Ke kresbě užíval nejen tužku, ale i vše, co vytvářelo lineární stopu, například křídu, uhlíky či hřebík. K radosti rodiny rád kreslil na zeď, obalové papíry od kupce, vyzdobil i křídla almary,“ uvádí ještě Baková.

Měl ale také pěvecké nadání a slušně si přivydělával jako chrámový zpěvák. Na pražskou Akademii ho však nepřijali. Zkoušel se tedy prosadit v divadle jako malíř dekorací a plakátů. V roce 1885 ho přijali na mnichovskou výtvarnou akademii a pak odešel studovat do Paříže. Štěstí se na něj usmálo až v roce 1894, kdy si u něj objednala plakát tehdejší hvězda Sarah Bernhardt.

V letech 1912 až 1928 si Mucha pronajal část zámku Zbiroh, kde se svou rodinou obýval několik pokojů. Vytvořil zde svůj nejslavnější cyklus obrazů Slovanskou epopej. Ideově se navrací k myšlenkám českého národního obrození a zobrazil v cyklu mýty a legendy slovanských národů. Například obraz Přísaha Omladiny zachycuje mohutnou posvátnou slovanskou lípu, v jejíž rozsoše sedí kněžka – matka Slávie. Před ní klečí mládež, slibující věrnost národu a vzájemnou svornost.

Mucha zemřel 24. července 1939 v Praze, necelý půlrok po okupaci Československa fašistickým Německem. A to na zápal plic.

Zdroje: Helena Baková, Portréty historických osobností: Nejen grafologický pohled, Marie Michlová, Smrt a pohřby slavných, Jiří Glet, Co možná nevíte o Plzeňském kraji, Radek Fiksa, Svastika a její historie v Čechách, www.wikipedia.org