24.2.2003 Pole skrývalo keltské město

Pole poblíž Němčic nad Hanou není na první pohled nijak výjimečné. V roce 2003 však archeologové zjistili, že se na stejném místě nacházelo v minulosti město Keltů. Sídliště stálo na místě takzvané jantarové stezky.

Od začátku si byli archeologové jistí, že narazili na něco výjimečného. A sice jeden z největších nálezů posledních desetiletí na moravském území. 

„Zda jde skutečně o keltské oppidum, musí potvrdit budoucí průzkum. Již nyní je však zřejmé, že jde o rozsáhlé, neobyčejně důležité výrobní a obchodní centrum, které má zřejmý nadregionální význam,“ uvedl tenkrát ředitel Ústavu archeologické památkové péče Brno Miloš Čižmář. 

Dodal, že na němčickém sídlišti je výjimečné, že jeho obyvatelé obchodovali a udržovali kontakty ne s Čechami jako na Hradisku, ale s Podunajím, tedy Rakouskem a Maďarskem. „To je něco úplně nového, co jsme dosud neznali,“ dodal Čižmář. 

A archeologové měli pravdu, v roce 2010 se toto místo stalo kulturní památkou a zařadilo se mezi nejdůležitější archeologická sídliště na území České republiky. Na mapách je tato lokalita označována jako Kratiny či Zadní dlátko na hranicích katastrů Němčic nad Hanou a Víceměřic. 

Podle Čižmáře se keltské sídliště leželo na trase takzvané jantarové stezky a vykazuje zřetelné vztahy k jižním oblastem, k Podunají a Středomoří. „Můžeme tak předpokládat, že bylo jedním z nejdůležitějších výrobních a obchodních center,“ poznamenal archeolog.

Loni archeologové u Němčic nad Hanou zkoumali keltskou sklářskou dílnu. Vykopávky zahájili na konci července. Podle odborníků jde o nejstarší doloženou sklářskou dílnu severně od Alp. „Zkoumaná plocha o rozměru 10x18 metrů byla vytyčena v místě největší koncentrace skelného odpadu a dokladů výroby," prozradil archeolog Ivan Čižmář.

Společně s kolegy objevil na místě jantarové suroviny, korálek, železné strusky a zlomků skla, velké kolekce keramiky či zvířecí kosti. Dále pak bronzové i železné fragmenty spon, součásti opaskových řetězů a zlaté a stříbrné mince.

Archeologové samozřejmě narazili také na skleněné artefakty. Konkrétně šlo hlavně o charakteristické tmavě modré korálky a zlomky bezešvých náramků. Dále také skelná vlákna, polotovary či zmetky výrobků.

Zdroje: www.denik.cz, https://olomoucka.drbna.cz/, www.idnes.cz