24.1. 1458 - Matyáš Korvín se stal uherským králem

Byl malý a údajně nebyl ani moc hezký. Vynikal ale tělesnou sílou a cílevědomostí, jako chlapci se mu dostalo výborného vzdělání. Starobylý původ Matyáše Korvína štval mnoho členů magnátských rodů, přesto se 24. ledna 1458 stal uherským králem a později také českým. Vlastnil druhou největší sbírku knih.

Korvín byl známý především jako milovník kultury. Do uherského království „přivedl“ renesanci, která se nejprve rozšířila po italských městských státech. Právě za Korvína se však objevila také na území dnešního Maďarska, a to v době kdy velkou část východní Evropy ohrožovala rostoucí supervelmoc – Osmanská říše.

Korvín je považován za nejschopnějšího panovníka v maďarských dějinách. Následovníci ale již ně něj nedokázali navázat. Zemřel 6. dubna 1490 ve Vídni a jeho nástupcem na uherském trůně se stal Vladimír Jagellonský. Zvolily ho stavy, které nerespektovaly poslední vůli Matyáše Korvína, aby ho nahradil nemanželský syn Jan.

Maďarská renesance skončil jen několik desítek let po Korvínově smrti, přestože všeobecně trvala až do sedmnáctého století. Alespoň na malou chvíli tak bylo uherské království nejvíce osvíceným a kulturně bohatým „státem“ v Evropě, tedy mimo italský poloostrov. „Korvín projevoval zájem o italskou renesanci už od počátku a byl prvním monarchou, který přinesl myšlenky z italské renesance do říše mimo italský poloostrov,“ píše se v mnohých encyklopediích.

V roce 1476 se dokonce oženil s neapolskou královnou Beatrix, která se stala uherskou, chorvatskou a českou královnou. Byla dcerou aragonského a neapolského krále Ferdinanda I. Ferrante, takže se jí dostalo vynikajícího vzdělání, což v tehdejší době nebylo zcela běžné.

Sídlo měl Korvín v tehdejším městě Buda, jehož území je dnes součástí Budapešti. Když nebyl na vojenském tažení, zdržoval se na Budínském hradě, které bylo sídlem uherských králů. Nechal ho přestavět jak jinak než v italském renesančním stylu. Pozval do města umělce z Itálie. Velmi obdivoval italského filosofa a lékaře známého jako Marsilio Ficino, který přeložil všechna Platónova díla z řečtiny do latiny.

Město Buda se stalo centrem renesančního humanismu a filosofie založené na moudrosti lidí, kteří se snažili oživit klasickou latinu, podporovat výjimečnost jednotlivce a vytvářet syntézu mezi pohanskými a křesťanskými kulturami. Matyáš Korvín miloval knihy a vlastnil jednu z největších knihoven ve své době. Vůbec největší měl Vatikán.

Uvěznil Vláda Draculu

Uherský král zkrátka rád sbíral knihy a měl ve své knihovně mnoho starořeckých a římských klasiků. Dochovalo se ale jen něco přes 200 kodexů. Přesto byla Bibliotheca Corviniana zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Obsahovala práce psané přímo pro krále Matyáše Korvína i kopie nejdůležitějších dokumentů známých v této době. Sbírka obsahovala díla zaměřující se na filozofii, teologii, historii, právo, literaturu, geografii, přírodní vědy, medicínu i architekturu.

„Usiloval o sbírku knih, která by umožnila poznání starého a moderního světa. Systematicky hledal kuriozity a vyměňoval si knihy s Lorenzem Medici. Byl pravidelným zákazníkem knihkupectví Bisticci ve Florencii a udržoval vztahy s ostatními sběrateli. Na knihovně prý pracovalo až třicet řemeslníků. V době smrti krále mohla mít až dva tisíce svazků,“ přiblížil Pal Engel z Maďarské akademie věd. Knihovna zabírala dva sály. Jeden obsahující díla řeckých autorů, druhý latinských spisovatelů.

Adekvátního nástupce na trůn ale Matyáš Korvín nedokázal najít a vyjednat. A bylo to hodně důležité, právě kvůli již zmiňované Osmanské říši. S jejími vojenskými výpady si nevěděl rady ani valašský kníže Vlad Dracula, který za Korvínem přijel s prosbou o pomoc. Když se setkali poprvé, nechal ho uherský král uvěznit.

Korvínova vláda měla i řadu stinných stránek. Lid například zatížil vysokými daněmi, což vyvolalo povstání.

Zdroje: www.medium.com, www.history.info