23.6. 1866 Pruské vojsko vpadlo do Čech

Přes 170 tisíc mužů padlo během prusko-rakouské války, nazývané také jako sedmitýdenní. Dotkla se také Čech, kam 23. června 1866 vpadlo pruské vojsko. Spor ukončilo až příměří podepsané v Mikulově.

Záminkou prusko-rakouské války byl spor o správu Šlesvicka a Holštýnska. Šlo o území, která oba soupeřící státy dobyly společně jako zástupci Německého spolku ve válce proti Dánsku v roce 1864. Rakousko chtělo pro Holštýnsko samostatnost, to však odmítl pruský kancléř Otto von Bismarck.

Rakousko připravilo do boje 261 688 vojáků, se zálohami 283 tisíc mužů. Prusko 254 tisíc vojáků, se zálohami 291 738 mužů. Společných vojenských operací v roce 1864 využili pruští generálové k získání důkladných informací o protivníkově armádě. Jádru pruské branné moci, první v Evropě doplňované na základě všeobecné branné povinnosti a vyzbrojené puškami zadovkami, byl 22. června 1866 vydán rozkaz postupovat do Čech.

„Už den předtím byly všechny tři pruské armády na pochodu směrem k českým hranicím s cílem vpadnout do Čech ze tří stran: od Drážďan (Labská armáda), z Horní Lužice (První armáda a z Kladska (Druhá armáda). Každé z uvedených vojenských těles mělo svůj úkol. Labská armáda o síle 46 tisíc mužů byla určena k bojů v Sasku v západních Čechách, První armáda o 93 tisících mužů měla překročit a zajistit české hranice v Lužických a Jizerských horách a konečně nejsilnější Druhou armáda, čítající 150 tisíc mužů pověřili přechodem českých hranic v oblasti Kladska a Krkonoš,“ přibližuje Vojtěch Szajkó v knize Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848–1914.

Navíc se ještě v Berlíně nacházel 1. záložní sbor o síle 24 tisíc mužů, jehož část s 11 tisíc muži, kterým velela hrabata Knobelsdorff a Stolberg, později vpadla do rakouského Slezska. Podružné pruské síly zatím hladce neutralizovaly ty německé státy, jež se postavily na stranu Rakouska. Tak bylo již 16. června například obsazeno Sasko.

„Pruským vojákům k tomu stačil pravidelný rychlík na trati Berlín-Drážďany, kterým překročili hranice. Saský královský dvůr včetně armádního sboru utekl do Prahy a saské vojsko potom bojovalo na straně rakouské armády. Současně zaútočilo na 200 tisíc italských vojáků proti Rakousku,“ uvádí ještě Szajkó.

Příměří bylo podepsáno až 26. července 1866 na zámku v Mikulově a o měsíc později 23. srpna podepsali v Prusy okupované Praze zástupci obou znepřátelených stran mírovou smlouvu. Tím skončila takzvaná sedmitýdenní válka. Rakousko přišlo o Holštýnsko, Lombardii a Benátky. Německý spolek byl v troskách.

Zdroje:
www.1866.cz
Vojtěch Szajkó, Železnice, pošta a telegraf rakouské armády v letech 1848–1914
Luboš Taraba, Prodané vítězství: Poslední válka za osvobození Itálie 1866
https://article1000.com/