23.2. 1943 projev K. H. Franka v Lucerně

Zvýšení nároků na pracovní sílu, totální nasazení v Říši a likvidace výroby nedůležité pro válku. To nastalo po projevu státního tajemníka Úřadu říšského protektora K. H. Franka, který pronesl 23. února 1943 v pražské Lucerně.

Problémy s nedostatkem pracovních sil mělo Německo už před začátkem druhé světové války. Krize se prohloubila ještě více, když muži museli narukovat do armády. Prováděly se proto individuální nábory. V začátcích roku 1941 tak již pracovalo v Říši přes 1,5 milionu zahraničních dělníků, o rok později pak vznikly nucené tábory.

Podle odhadů odborníků bylo v Německu nasazeno okolo 13,5 milionů lidí, z toho 640 tisíc obyvatel Protektorátu Čechy a Morava. „Frank před lidovým soudem uváděl, že nasazeno bylo 300 tisíc lidí. Leopold Chmela, který vypracovával znalecký posudek, ale dokázal, že šlo o dvojnásobek,“ uvádí František Mainuš v knize Totální nasazení Češi na pracích v Německu 1939-1945.

Kdo kladl odpor a nechtěl na nucené práce, mohl skončit až v koncentračním táboře. Domů se nevrátilo šest tisíc Čechů, dalších šedesát umřelo do dvou let po ukončení války na následky infekčních chorob i vyčerpání.

„Vzhledem k tomu, že nás bylo čtyři sta strávníků, stávalo se, že mnohdy nestíhali, to pak měli k obědu němečtí vojáci brambory oloupané a my ve slupkách. Lišily se i porce, nám v guláši plavaly dva malé kousky masa a vojáci měli talíře vrchovaté. Na rozdíl od nás Němci neznali knedlíky ani zelí. Při obědě jsme vyfasovali chleba, máslo a kousek salámu, což byla večeře. Chleba jsme si rozdělili na tři díly, které nám musely vydržet na celý den,“ zavzpomínal například pro Bušičovský zpravodaj pamětník Alois Bačák, který pracoval v Ludwigshafenu.

Klíčový pro český lid byl již zmiňovaný projev Franka 23. února 1943 ve velkém sále Lucerny v Praze. Občas se mu smáli, protože některým připadalo, že napodobuje Adolfa Hitlera. Což tenkrát například tvrdil i Jan Masaryk. Po válce stanul Frank před soudem, kde byl uznán vinným hned v několika bodech. A jedním z nich právě bylo, že ve prospěch válečného úsilí Německa nařídil nucenou nebo povinnou práci.

„A při vydání a výkonu takového nařízení spolupůsobil, při čemž nařízení takovým obyvatelé republiky byli donuceni pracovat v cizině nebo za okolností nebo na místech jejich životu a zdraví nebezpečných tím, že spolupůsobil při zavedení pracovního nasazení českých dělníků a zaměstnanců v Německu a zbrojních podnicích, prováděl nařízení o totálním nasazení a nasazení při stavbě zákopů v Rakousku a na jižní Moravě,“ píše se rozsudku.

Frank byl odsouzen k trestu smrti. Popravu vykonali na velkém nádvoří pankrácké věznice, přihlíželi jí kolem asi tisích lidí. A to včetně lidických žen.

Zdroje: www.městobudisov.cz, František Mainuš: Totální nasazení Češi na pracích v Německu 1938-1945, Emil Hruška: K. H. Frank: Známý a neznámý