22.8. 1471 Vladislav Jagellonský korunován českým králem

Vladislav Jagellonský musel hned od počátku své vlády pokračovat ve válce s Matyášem Korvínem. Když se stal uherským králem, odstěhoval se z Prahy do Budína. Zemřel ve věku šedesáti let.

Vladislava přijali zástupci českých stavů jako nástupce Jiřího z Poděbrad v roce 1469. Vyhověli tak přání právě Jiřího z Poděbrad, který věřil, že panovník s modrou krví bude mít přece jen pevnější postavení než „civil“. Navíc Vladislavův otec – polský král Kazimír IV. – slíbil, že se u papeže zasadí o uznání kompaktátu. U představitelů stavů měl navíc při volbě nemalou váhu slib tohoto kandidáta, že zaplatí dluhy zanechané Jiřím z Poděbrad.

„Kromě toho 16. ledna 1471 slíbil, že korunovační klenoty, zemské desky ani Karlštejn neslíbí nikomu, s kým by nesouhlasili jmenovaní zástupci Čechů. Reagoval tím na čin Jiřího z Poděbrad, který roku 1462 dal do opatrování jak tento hrad, tak cennosti v něm uložené svému synovi Viktorínovi,“ píše Stanislava Jarolímková v knize Co v učebnicích nebývá.

Českým králem byl Vladislav Jagellonský korunován v srpnu 1471, od roku 1490 byl markrabětem moravským a králem uherským také jako Vladislav II. Zdědil opravdu složitou politickou situaci. Vladislav Jagellonský musel hned od počátku své vlády pokračovat ve válce s Matyášem Korvínem. Žádný ze soupeřů však nedisponoval silami a prostředky potřebnými k rozhodnutí vleklého konfliktu.

Spor skončil v prosinci 1478 dohodou, podle níž oba muži užívali titul český král s tím, že Vladislav si ponechal vládu v Čechách, zatímco Matyáš ve vedlejších zemích Koruny české, to je na Moravě, ve Slezsku a v Horní a Dolní Lužici.

Co se týče zálib, těch Vladislav Jagellonský moc neměl, miloval hlavně lov. Využíval k němu prakticky každou volnou chvilku. „Rád pobýval na Křivoklátě či se proháněl v pražské Královské oboře známé dnes po názvem Stromovka. Tamní lovecký letohrádek byl jeho dílem,“ uvádí ještě Jarolímková.

Poté, co se mu v roce 1490 (po smrtí Matyáše Korvína) poddaly takzvané vedlejší země a byl zvolen uherským králem, odstěhoval se z Prahy do Budína. Do Čech se vrátil jen třikrát a nakrátko. Uhři mu častější výlety do Čech odmítali dovolit, protože ho chtěli mít pod kontrolou. Vladislav zemřel ve věku 60 let v roce 1516, přežil o deset let svou manželku, přestože byl vážně nemocný.

Zdroje: Dějiny zemí Koruny české, Stanislava Jarolímková, Co v učebnicích nebýva, www.wikipedia.org