22.2.2011 Poklad ukryli před nacisty, vnuk nádobí prodal v aukci

Bohatá pruská rodina během druhé světové války zakopala v lese poklad před nacisty. Nádherné talíře, příbory a svícny byly před jedenácti lety na prodej v aukci. Očekávalo se, že se artefakty prodají za 15 tisíc liber. Objevil je syn původního majitele.

Muž se dostal do Velké Británie na konci války, ale o dvacet let později se vrátil na místo, kde byl poklad ukrytý. V hluboké noci kopal rýčem, aby předměty schované otcem našel a mohl je odvézt do Anglie. Později poklad, kteří tvořily talíře, příbory a svícny, nabídli k prodeji. 

Očekávalo se, že aukce vynese minimálně patnáct tisíc liber. Sbírku sestavil aristokrat a polský občan Alexander Maximillian Desiderius Miechowski, který žil v Mateuszeku ve východním Prusku. Žil na obrovském statku se svou německou manželkou a jejich dvěma dětmi. Cenné stříbro používal ke každodennímu stolování.

Když vypukla druhá světová válka, na jeho panství dorazili Němci. Odmítl je jakkoliv podporovat, byl odpůrcem nacismu. Němci však násilím obsadili jeho domov, kde si vytvořili velitelství pro armádu a stříbro zakopal.

Válku přežil, ačkoli jeho manželka byla poslána do ruského koncentračního tábora a uprchla uprchla do Berlína. Jeho syn Alexander v roce 1945 utekl do Anglie poté, co sloužil v německé armádě. Ze strachu z dalších problémů nechala rodina stříbro pohřbené až do roku 1963, kdy se Alexander vydal zpět, aby poklad vykopal.

„Je to naprosto mimořádný příběh. Živě si vzpomínám, jak mě v noci probudili a šli jsme se zapálenou pochodní do nedalekého lesa, kde jsem byl svědkem úžasného pohledu, jak můj otec kopal poklad. Kde má hledat mu poradili lidé, kteří pracovali u dědečka na panství. Toto tajemství drželi několik let navzdory tomu, že sami měli těžkosti a žili v chudobě,“ uvedl Alexandrův syn Martin Miechowski.

„Bylo to úžasné.  Dobrodružství, o kterém by mohl snít každý malý kluk – hledání skutečného zakopaného pokladu. Po smrti mého dědečka otec sbírku nádobí defacto zdědil. Otec pracoval jako dělník v zemědělství. Bydleli jsme v chalupě. Stříbro pro nás bylo příliš okázalé, než abychom jej mohli používat každý den. Pamatuji si, že občas jsme vzácné nádobí vynesli třeba o Vánocích, ale většina byla zabalená v krabicích a schována na půdě,“ zavzpomínal ještě Martin Miechowski.

Kolekce obsahovala servírovací mísy, svícny, skleničky, džbány na smetanu, podtácky, konvice, držáky na kádinky, nože, vidličky, lžíce, podložky na nože, podnos, košík, otvírák na dopisy, cukřenku či ovocný koš.

Zdroje: www.dailymail.co.uk