21.9. 1109 Vražda knížete Svatopluka

Během výpravy ve Slezsku, když se 21. září 1109 Svatopluk za soumraku vracel z porady u římskoněmeckého krále, knížete zavraždil neznámý jezdec. Útočník vrazil vladaři zezadu šíp mezi lopatky.

Během obléhání Prešpurku (dnešní Bratislavy) se Svatoplukovi doneslo, že do Čech mezitím vpadl polský kníže Boleslav III. Křivoústý a s ním prý i vyhnaný Bořivoj, s nímž se údajně spikl předák Vršovců Mutina. Český kníže se tehdy spěšně vrátil do Čech a na hradě Vraclav nedaleko Vysokého Mýta nechal 27. října 1108 shromáždit všechny vršovské předáky. Přímo na Vraclavi byl zabit Mutina s celou družinou.

Jednomu z nich, Neušovi, se sice podařilo z hradu uprchnout, ale podle Kosmase byl ihned chycen a zraku zbaven. Dalšího předáka Vršovců Božeje zastihli přemyslovští katané na Libici, kde byl kastelánem. Nejprve zabili jeho syna Bořutu, a pak i samotného otce. V dalších dnech se odehrávaly doslova hony na Vršovce a povražděno prý bylo kolem tří tisíc mužů, žen a dětí. Některým se podařilo utéct do Polska nebo Uher.

„V létě už byl Svatopluk znovu ve válce. Tentokrát měl podpořit Jindřicha V. při útoku na Polsko. Během této výpravy ve Slezsku, právě když se 21. září za soumraku vracel z porady u římskoněmeckého krále, knížete Svatopluka uprostřed jeho vlastní družiny zavraždil neznámý jezdec,“ píše Jan Bauer v knize Ženy z rodu Přemyslovců.

Útočník Svatoplukovi zezadu vrazil oštěp mezi lopatky, a než se kdo stačil vzpamatovat, v šeru zmizel. Tajemného atentátníka nikdo nikdy nevypátral. „Kosmas o dalším osudu atentátníka nic nepraví, Dalimilova kronika ho jmenuje jako Jana Tistu a uvádí, že vysekav se všem uprchl. František Palacký zase píše, že vraha spasila bystrá ve zmatku opatrnost a rychlonohý kůň. Nicméně v leckterém ohledu nepříliš věrohodný kronikář z doby Karla IV. Přibík Pulkava z Radenína s odstupem více než 250 let tvrdí něco jiného. Podle něho bojovník, který zabil knížete, byl podobně ukrutně zabit,“ píše Bauer v další ze svých knih.

Proslýchalo se, že ho poslal Vršovec Jan, syn Čestův, jeden z posledních mužů svého rodu, jemuž se podařilo uniknout během hrozného masakru v roce 1108.

Po Svatoplukově smrti v září 1109 byl knížetem prohlášen Bořivojův mladší bratr Vladislav I. zatímco Svatoplukův bratr Ota od svých nároků ustoupil, Bořivoj II. se pokusil znovu ovládnout Čechy. S pomocí svého švagra Wiprechta z Grojče se o Vánocích 1109 zmocnil Pražského hradu a Vyšehradu.

Zdroje: Jan Bauer, Ženy z rodu Přemyslovců, Jan Bauer, Podivná umrtí, www.wikipedia.org