21.6. 1689 „Francouzský“ požár zachvátil Prahu

Obrovský požár zachvátil v roce 1689 Prahu. Přes 820 domů zachvátily plameny, 150 lidí zemřelo. Následně bylo zajato třicet paličů, šlo o francouzsku pomstu.

Požár vznikl přímo z popudu francouzského krále Ludvíka XIV. Tento nepřítel Habsburků, veden zlostí po porážce svých spojenců Turků u Vídně, dal nejdříve vypálit město ve Falcku a Porýní a potom se zaměřil na Prahu. Bylo najato asi třicet paličů, kteří přijeli do Prahy a 21. června z 1689 v přidělených ulicích házeli do vybraných domů granáty a zápalné patrony.

Vyhořelo tehdy přes 800 domů, řada kostelů a zemřelo asi 150 lidí. Někteří paliči byli dopadeni a vše vyšlo najevo. „Hrůzostrašný byl pohled na hořící tři města pražská, neboť po celou noc zuřil požár v zachvácených ulicích, z nichž jedna po druhé dravému živlu ohně propadávala, takže již ani práce žhářské nebylo třeba, aby se plameny na všechny strany šířily,“ píše Josef Svátek v knize Poslední Budovec.

Požár zuřil ještě na druhý den, naštěstí se již dál nerozšířil do doposud nezachvácené druhé poloviny Starého i Nového města. Správcové města se totiž konečně odhodlali a nechali strhnout střechy z několika set sousedních domů, čímž se zamezilo dalšímu šíření plamenů. Situace se zklidnila odpoledne, požár se již dramaticky nešířil.

„Ve vyhořelých ulicích šlehaly ovšem dále ještě plameny do výše a ze spálenišť vyvalovala se dosud mračna kouře, však byly to již jen poslední výbuchy zuřícího živlu, jehož hlavní síla již podlomena byla a jenž nyní jen ještě z posledních zbytků této síly trávil,“ popisuje ještě Svátek, co se v roce 1689 odehrálo.

Požár způsobil skutečně hroznou spoušť. Ve Starém městě lehlo popelem 285 domů, na dolním Novém městě pak leželo v sutinách 146 budov. Nejhůře však řádil požár v Židovském městě, kde shořelo 319 domů. Z čtvrti zbylo jen několik postranních domů. Bylo zničené nejméně 749 domů měšťanských a panských, mimo to několik kostelů, klášterních a farních stavení a deset synagog, takže ohněm zachvácených budov bylo 820.

Škoda dosahovala závratných částek, protože se z domů nepodařilo takřka nic zachránit. Tisíce rodin se najednou ocitlo bez střechy nad hlavou a bez prostředků. V Židovském městě shořelo veškeré nahromaděné zboží domácí i ze zahraničí, jehož cena se pohybovala v řádech milionů. Největší pohromou je ztráta několika set lidských životů.

Zdroje: Miloš Fritz, Stará Praha: štětcem a objektivem, Josef Svátek, Poslední Budovec, www.wikipedia.org