21. 4.1873 Obchodní příručí objevil poklad trojského krále

Nejdřív vydělal peníze a naučil se cizí jazyky. Už jako malý chlapec obchodní příruční Heinrich Schliemann snil o tom, že objeví trojský poklad. Přestože ho někteří měli za blázna, šel si za svým a v roce 1873 si splnil dětský sen. 

Schliemann se narodil 6. ledna 1822 v Německu. Od raného dětství snil o tom, že objeví Bájnou Tróju z Homérových knih. „Z finančních důvodů absolvoval pouze základní školu. Neobyčejná síla charakteru a fenomenální jazykové schopnosti způsobily, že si samostatně zaplnil mezery ve vzdělání. Ovládal čtrnáct jazyků včetně latiny a řečtiny. Vypracoval si zvláštní metodu, díky níž si osvojil cizí jazyk během pouhých pár týdnů,“ napsala Agnieszka Stelmaszyková v knize Poklad z Atlantidy. 

Velké jmění vydělal nejprve v Rusku, kde pracoval. Dále zbohatl díky známé zlaté horečce v Kalifornii. Poté už mohl začít s hledáním svého vysněného pokladu. Domov našel v Aténách, kde se také oženil se Sofií Engastromenosovou. Společně v letech 1871 až 1882 započali vykopávky na Hisarliku v Malé Asii na území dnešního Turecka. 

Překvapil celý svět, kdy přes všechny ruiny vykopal základy Tróje. „A objevil Priamův poklad, který se skládal z více než osmi tisíc předmětů ze zlata, stříbra a bronzu. Patřily mezi ně překrásné šperky, nádobí a zbraně,“ napsala ještě Stelmaszyková.

O pokladu jsme podrobně psali také zde: Schliemann a zlato Troji část 1, Schliemann a zlato Troji část 2

Nálezci se podařilo poklad vyvést z Osmanské říše. V roce 1881 ho Schliemann daroval německému národu. Do konce druhé světové války byl poklad v Pergamonském muzeu v Berlíně. Když se do města dostala v roce 1945 rudá armáda, odvezli cennosti do Sovětské svazu. Dlouhé roky se ale oficiálně nevědělo, kde se nachází. Až v roce 1993 Moskva přiznala, že poklad je uložený v depozitáři Puškinova muzea.

V roce 2013 poklad pro Českou televizi komentoval archeolog Jan Bouzek z Karlovy univerzity. Specializoval se na raně řeckou, etruskou a thráckou archeologii. Vedl řadu archeologických výzkumů v zahraničí, mimo jiné v Bulharsku, Řecku, Libanonu či na Srí Lance, ale i v České republice.

„Asi před dvěma lety jsem dostal brzy po sobě čtyři maily. První byl od Němců, abych podpořil návrat pokladu do Berlína. Druhý od Turků, že to Němci ukradli a že se to má dát do Turecka. Třetí od Řeků, že to je kus řeckých dějin, a nikdy ne Turků. A čtvrtý od Rusů: až vrátíte ikony a jantarovou komnatu, tak se o tom budeme bavit,“ uvedl profesor klasické archeologie v roce 2013.

Zdroje: www.ceskatelevize.cz, www.ancient-origins.net, Agnieszka Stelmaszyková: Poklad z Atlantidy