20.8. 1940 Ruský revolucionář Trockij obětí atentátu

Už v roce 1929 se Stalin zbavil svého největšího odpůrce Lva Trockého, kterého donutil odejít od emigrace. Později v roce 1940 byl Trockij v Mexiku zavražděn, atentát na Stalinův příkaz zorganizoval Berija.

Tři měsíce před vraždou Trockého agenti od Stalina zaútočili na dům jeho odpůrce v Coyoacánu u Mexico City. Člověk by myslel, že po tomhle si začne dávat pozor na to, komu může věřit. Jenže pak se objevil na scéně Ramón Mercader, který se dostal do domácnosti ruského revolucionáře.

Sám tvrdil, že je oddaný revolucionář, i když patřil ke Stalinovým agentům. „Jednou seděl Trockij u stolu a četl si nějaký článek, na který ho Mercader upozornil. V tu chvíli Mercader vytáhl z kapsy pláště horolezecký cepín a rozbil s ním Trockého lebku,“ popisuje tehdejší události Benjamin Black v knize Hroby se otevřely.

Cepín schovával atentátník pod pláštěm. „Trockij útočníka v zoufalém reflexu kousnul do ruky a pak se zhroutil na zem. Hlídkující policisté vtrhli dovnitř a útočníka zneškodnili. Sanitka Zeleného kříže odvezla raněného do nemocnice a bylo povoláno hned několik chirurgů, mimo jiné i proslulý americký specialista,“ uvádí Bernard Lecomte v knize Tajemství Kremlu: Staletí slávy, lží a hrůzovlády.

Zranění bylo fatální, cepín zasáhl mozek a Trockij na druhý den ráno po atentátu zemřel. Mexický soud následně Mercadera potrestal nejvyšší možnou sazbou, a sice dvaceti lety vězení. Stalin mu v nepřítomnosti udělil Leninův řád. Když Mercadera v roce 1961 propustili z vězení, získal titul Hrdina sovětského svazu.

Čistky nepřátel Stalinova režimu probíhaly pod vedením Lavrentije Berija. „Dejte našim nepřátelům vědět, že každý, kdo se pokusí zvednout ruku proti vůli strany Lenina a Stalina, bude nemilosrdně rozdrcen a zničen,“ prohlásil Berija v červnu 1937.

A právě v tomto roce bylo jen otázkou času, kdy Stalin svého oblíbence povolá do Moskvy. Došlo k tomu o rok později a po Ježovově popravě se Lavrentij stal novým náčelníkem Hlavní správy národní bezpečnosti (NKVD). Tou dobou už dva roky probíhaly rozsáhlé čistky mezi Stalinovými odpůrci či spíše mezi těmi, kteří byli za odpůrce označeni. A právě Berija organizoval čistky už od roku 1936 v Gruzii.

Pro představu, z tamní bolševické strany bylo vyloučeno čtyři tisíce členů, často přátel a známých politika Grigorije Konstantinoviče Ordžonikidzeho, který proti tomu protestoval. V Zakavkazsku bylo nakonec popraveno okolo deseti tisíc lidí a mnoho dalších bylo deportování do gulagů. Mraky se stahovaly i nad dosavadním Berijovým ochráncem a Stalinovým přítelem Ordžonikidzem. Byl nalezen mrtvý 18. února 1937 před tím, než měl mít projev na stranické schůzi.

Zdroje:
Vladimír Liška, Šedé eminence evropských dějin
Bernard Lecomte, Tajemství Kremlu: Staletí slávy, lží a hrůzovlády
www.nationalww2museum.org