20.5. 1420 Do Prahy vtáhlo husitské vojsko vedené Žižkou

Jan Žižka, který ponechal početnou posádku v Táboře, se vypravil s devíti tisíci bojovníky směrem k Praze. Na cestě dobyl a zapálil Benešov, přestože čelil odporu. Rozprášil také královské vojsko a 20. května 1420 dorazil do Prahy, kde obsadil Štvanici.

Po cestě do Prahy také zničili benediktinský klášter Porta apostolorum v Postoloprtech. O dva dny později se vydali však k městu někteří pánové doprovázeni svým lidem, kteří chtěli Pražskému hradu dodat potraviny a posilu. „Dne 22. května pozoroval Žižka ze svého ležení na ostrově, že silný zástup jízdných oděncův královských na druhé straně Vltavy za Bubny s mnohými vozy k Pražskému hradu táhne,“ popisoval tehdejší události Hynek Lang.

Žižkovi se podařilo přebrodit Vltavu a zaútočil na pochodující panstvo u Bubenče. Zničil je tak důkladně, že vůdce průvodu Michalec z Michalovic už jen sotva mohl spasit hrad. Mimo zajatce získal Žižka i bohatou kořist původně určenou pro královské panstvo v Praze. Hned poté se zmocnil Břevnovského kláštera.

„Mnozí byli zabiti a raněni. A kdo se nedostal do zajetí, rozprchl se, kudy mohl. Hojná kořist se Táborům z vozů dostala. Ve třech dnech po příchodu Táborův stihla dne 23. května také válečná pomoc měst Žatce, Loun a Slaného. Táhli pod svými městskými korouhvemi pěšky, na vozích a na koních, počítajíce mnoho tisíc bojovníkův,“ uvádí ještě Lang.

Měli dav vůdce – udatné rytíře – zemané Záviš Bradatý a Petr Obrovec. Společně s nimi byl v čele také farář od kostela svatého Václava v Žatci Petr Špička. Tyto oddíly posílily Prahu před jejím rozhodujícím střetem. Když dorazily k městu a Zikmund utekl z pole u Litožnic, obrátila se vojska proti oběma hradům.

Sám Žižka řídil útoky a Žižkovi pomáhali ostatní hetmané i padesátníci, především slavný rytíř Krušina z Lichtemburka, bojovný Hynek z Koldštejna, Moravan, pak Hvězda z Vícemilic, řečený Bzdinka, člověk nestranný a málo známý. Všichni si byli vědomi, že mají před sebou nelehký úkol, protože na Hradčanech se nacházelo královské vojsko. Jenže to trápil hlad a dokonce se vyprávělo, že už snědli skoro všechny koně. K Praze se ale přiřítil Zikmund a oba hrady zásobil potravou.

Po několika dnech se navíc rozšířila zpráva, že nové ohromné houfy křižáků se valí do Čech jako povodeň. Slané padlo, Louny se poddaly, V Litoměřicích bylo utopeno sedmnáct kališníků a dědinský lid byl umučen….

Zdroj: Josef Frantisek Karas: Na Žižkově válečném voze, Slavin (Pantheon); Sbirka podobizen, autografu a zivotopisu, Hynek Lang: Zizka. Cesko-moravsky vojensky tydennik, www.baracnici-karlin.cz