20.4. 1854 Z Ringhofferovy dílny vyjel první železniční vagón

Byl známým mecenášem a podnikatelem. Na pražském Smíchově František Ringhoffer vybudoval továrnu, ve které vyráběl železniční vagony. Cestovali nimi panovníci jako František Josef.

František Ringhoffer se proslavil zejména výrobou železničních vagónů. První nákladní vyrobil v roce 1854, tendr 1857 a osobní 1863. Založil továrnu v Praze na Smíchově, která byla v provozu přes sto let.

Vyrobili tam například osmivozový dvorní vlak pro Františka Josefa I.  Ze soupravy rakouského císaře se zachoval se pouze jeden vagon číslo 40 002/1891. Jde o jídelní vůz, který lze vidět v Národním technickém muzeu v Praze.

Jeho vzhled a celkové řešení navrhl architekt Jiří Stibral. Uvnitř vagonu navrhl malou přípravnu servírovacích jídel, velký jídelní sál se šestnácti místy, kuřácký salonek se čtyřmi stolky a osmi křesílky, k němu přiléhal vstupní představek. Nástropní malby pak navrhl a vytvořil František Ženíšek. Interiér byl ve stylu Makartovy epochy s nádhernými dřevořezbami a vykládanými stěnami a stropy, s těžkými plyšovými závěsy a koberci.

Po rozpadu Rakouska – Uherska získalo vůz Československo na přání prezidenta Masaryka. Kromě něj později vagonem cestovali Edvard Beneš, Klement Gottwald i další prezidenti. Jako poslední prezident Antonín Novotný.

Ringhoffer také založil Velkopopovický pivovar. Ve své době patřil k neúspěšnějším podnikatelům. „Měl ale také silné sociální cítění. Pro své zaměstnance založil nemocenskou pokladnu a penzijní fond v době, kdy to ještě nepřikazoval žádný zákon. Také platy v jeho smíchovské továrně byly nadprůměrné. Dělník si tu mohl vydělat v polovině 60. let devatenáctého století až 15 zlatých týdně. To je zhruba o polovinu více než v jiných, zejména textilních podnicích,“ píše Petr Boukal v knize Fundraising.

Také na svém panství Štiřín byl známý a uznávaný jako štědrý mecenáš. Na vlastní náklady nechal založit dětský útulek a přispěl na stavbu židovské synagogy. V roce 1864 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu a roku 1872 získal Řád železné koruny, v roce 1873 byl povýšen do šlechtického stavu.

František Ringhoffer zemřel náhled 23. března 1873. Řízení továrny po něm převzal nejstarší syn František, který pokračoval v odkazu svého otce. Také se stal poslancem Českého zemského sněmu.

Zdroje: Petr Boukal: Fundraising, Miroslav M. Hlaváč: Tvůrci českého zázraku, www.franz-josef.cz, www.telegraph.co.uk