20.3 1945 - Neronův rozkaz

Když se blížil konec války, usmyslel si Hitler, že všechno zničí. Podepsal takzvaný Neronův rozkaz, který přikazoval zničit všechny strategické stavby. Vykonat ho měl Albert Speer, který ale nařízení plnil jen naoko…

Neronův rozkaz začal platit 20. března 1945 (někde se uvádí 18. či 19. března). Hitler prakticky nařídil totální zkázu Německa. „Veškerá vojenská, dopravní, komunikační, hospodářská a zásobovací zařízení, jakož i hmotné statky na říšském území musí být zničeny,“ stálo v nařízení. Hitler přikázal vyhodit do vzduchu také všechna zdymadla, jezy přehrady, průplavové mosty a přístavní zařízení, vytrhat veškerá elektrická vedení, srovnat se zemí všechny banky a zbylé kulturní památky.

Jenže Německo mělo nedostatek zdrojů, a tak ke kompletnímu naplnění tohoto plánu nedošlo. Hitlerovy zásoby byly prostě vyčerpané. „Lékař Theodor Morell dokonce musel vůdci 8. dubna 1945 sdělit, že došly zásoby vitamultinu. Nyní mu dával injekce všeho, co ještě měli v zásobě. Šlo o obskurní látky jako strophantose I a II, benerva forte, betabion forte, omnadin či narychlo zrekvírované zbývající zásoby. Látky, o nichž člověk sotva kdy slyšel, byly najednou obden injekčně podávány,“ uvádí Norman Ohler v knize Totální Rauš: Drogy ve Třetí říši.

Hitler vydáním Neronova rozkazu chtěl, aby Německo pykalo za selhání v pokusu o ovládnutí světa. Mělo padnout spolu s nacistickým režimem a jeho vůdcem. Hitler dokonce později nařídil, aby byl zastřelený každý muž, který na své obydlí vyvěsí bílou vlajku. Němci zároveň nesměli zůstat na územích, která získali spojenci.

Dohled nad vykonáním příkazu měl držet Hitlerův hlavní architekt a ministr válečného a zbrojního průmyslu Albert Speer. Sám Hitlera požádal, aby dostal pravomoc k vykonání tohoto plánu. Poté přesvědčil generály, aby rozkaz ignorovali.

„Hitler se o tom, že jeho rozkazy nebyly uposlechnuty, nedozvěděl až do samotného konce, kdy mu Speer doznal, že záměrně neposlechl jeho instrukce. Speer věděl, že je čas skončit boje. Ale ten šílenec chtěl pokračovat a pobít všechny,“ píše Dag Heward-Mills v knize Dobrý generál.

Hitler rozkaz pojmenoval podle císaři Neronovi, kterému je přisuzován požár Říma z roku 64 našeho letopočtu. Speer nařízení plnil jenom „naoko“. Podle něj taktika spálené země neměla pro Německo absolutně žádný význam. V případě dotazů na demolici elektráren a vodáren dokonce odpověděl tamějšímu vedoucímu, že vůdcovo nařízení se ruší a postačí dočasné vyřazení z provozu. Co se týče vojenských staveb, dotkal se demolice pouze několika.

Zdroje: Norman Ohler: Totální Rauš - Drogy ve Třetí říši, Dag Heward-Mills: Dobrý generál, www.rallypoint.com