2.9.1347 Korunovace Karla IV. českým králem
Kategorie: Osobnosti , Kalendárium
Karel IV. zdůrazňoval své postavení českého krále a kladl velký důraz na vnější aspekty své moci. Proto se také snažil upozornit na své postavení i při slavnostních příležitostech. Tou nejvýznamnější byla korunovace českým králem.
Šlo zároveň také o významný náboženský akt, jak to přesně stanovil Karlem vydaný korunovační řád. Vnějškově ji tak měly zdobit i klenoty, při korunovaci použité – zejména královská koruna.
Do dnešní podoby byla zřejmě upravena na Karlovo přání ke korunovaci roku 1347. S jistotou jde ale téměř říci, že na výrobu byly použité starší klenoty. Celá koruna, vyrobená z vysoce ryzího zlata, dnes váží skoro 2,5 kilogramu a je osázená četnými drahými kameny. Použito bylo 18 safírů, 1 rubelit, 1 rubín, 44 spinelů, 25 smaragdů a 20 perel.
„Na vrcholu je pak křížek s trnem z trnové koruny, jež byla při ukřižování vsazena na hlavu Ježíše Krista, to jí dávalo takřka magický ráz. Ještě za Karlova života byla upravována a pak mnohokrát přesouvána a stěhována, podařilo se ji ale uchránit před všemi katastrofami, které jí hrozily. Zajímavé je, že se zachovalo i původní kožené pouzdro, které korunu chránilo. Kromě jiného je na něm i erb Arnošta z Pardubic, který v době vzniku koruny vykonával úřad pražského arcibiskupa,“ píše Jiří Martínek v knize Karel IV. - Památná místa tehdy a dnes.
Korunovace Karla IV. a jeho manželky Blanky na Pražském hradě v románské bazilice svatého Víta. Korunovační průvod vedl z Pražského hradu na Vyšehrad, kde byly uctěny přemyslovské relikvie.
„Korunovační obřad vlastně začal na Vyšehradě, což svědčí o tom, že Karel byl dobře obeznámen s dějinnými tradicemi přemyslovského rodu, z něhož pocházela i jeho matka Eliška Přemyslovna. Vždyť Vyšehrad byl podle této tradice i sídlem bájného zakladatele dynastie Přemyslovců Přemysla oráče a Karel IV. Volbou Vyšehradu jako místa zahájení korunovační slavnosti dával najevo úctu ke starodávnému místu, kde podle staročeských bájí začala cesta české státnosti,“ uvádí Vladimír Liška v knize Karel IV. - Záhady a mysteria.
Karel IV. tak měl podle všeho smysl pro historickou kontinuitu, vždyť po matce byl Přemyslovec a dávnou přemyslovskou tradici ctil jako cosi posvátného. Svědčí o tom fakt, že ve svém korunovačním řádu nazval Pražský hrad Hradem svatého Václava, nejvýznamnějšího českého světce a knížete přemyslovského rodu.
Zdroje: Zdeněk Míka a Jan Diviš, Dějiny Prahy v datech, Jiří Martínek, Karel IV. - Památná místa tehdy a dnes, Vladimír Liška, Karel IV. - Záhady a mysteria, www.wikipedia.org
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
V chatu není žádný příspěvek.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.