Měl jsem pokušení k tomuto článku něco doplnit, jelikož praděda se zůčastnil. Ale nakonec jsem odolal :)
2.7. 1917 Bitva u Zborova
Kategorie: První světová válka , Kalendárium
V rámci plánované ofenzívy byla československá brigáda, které velel ruský plukovník Vjačeslav Platonovič Trojanov nasazena 2. července u vesnice Cecova (dnes Kalynivka) východně od Zborova, kde úspěšně prolomila frontu do hloubky asi pět kilometrů, ukořistila asi 20 děl a spoustu vojenského materiálu a zajala 4000 rakousko-uherských vojáků. Bitva u Zborova se stala prvním samostatným vystoupením československých legií a 2. červenec byl v první Československé republice oslavován jako den československé armády.
„Je určitým paradoxem dějin, že proti československé střelecké brigádě stál na rakouské straně 35. pěší pluk z Plzně a 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce. U Zborova tak bojovali Češi proti Čechům,“ podotýká Jan Rychlík ve své knize 1918 - Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
Vítězství československé brigády u Zborova bylo vzápětí znehodnoceno ruskými jednotkami, které odmítaly dále bojovat a utíkaly z fronty. Tarnopolská ofenzíva se zhroutila. Německá a rakouská vojska přešla do protiofenzívy. Rakouská vojska v jejím rámci dosáhla předválečné rakousko-ruské hranice, kde se zastavila, avšak německá vojska se dostala hluboko na předválečné ruské území.
V Pobaltí postoupila až k Rize. „V této situaci by nasazení československé střelecké brigády znamenalo její úplné zničení, a proto byla z fronty stažena. Úspěch československých dobrovolníků však pozitivně ovlivnil ruské velení, které dalo souhlas k budování další střelecké brigády. Ruská armáda povolila hromadný nábor, který prováděli v zajateckých táborech emisaři odbočky ČSNR. Na počátku října byl již zřízen samostatný československý sbor,“ píše ještě Rychlík.
Bitvu u Zborova oslavovaly již legionářské jednotky v Rusku, kde bylo vybudováno několik památníků. Po válce se každoročně 2. červenec slavil v celé Československé republice a oslavám byla věnována mimořádná publicita. Dominantní postavení bitvy se projevilo také v souvislosti se zřízením hrobu Neznámého vojína, jenž byl exhumován z hromadného hrobu padlých z bitvy u Zborova ležícího u tehdy již zmiňované polské obce Cechová 22. června 1922.
„V Praze byly ostatky neznámého vojína vystaveny nejprve v panteonu Národního muzea a v předvečer 5. výročí uloženy v kapli na Staroměstské radnici. V roce 1927 během oslav prvního kulatého výročí bitvy, proběhla nejen mohutná vojenské prohlídka v Praze, ale také se uskutečnila takzvaná Národní pouť ke Zborovu, které se účastnili veteráni samotné bitvy, představitelé československé vlády a armády i stovky poutníků,“ připomínají autoři knihy Zborov 1917 – 2017.
Zdroje:
Mojžíš, Rak a spol.: Zborov 1917-2017
Jan Rychlík: 1918 - Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa
www.bellum.cz
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
I můj pradeda se zúčastnil. Když pak padl, prababicka dostala 500 Korun z válečné pojistky.
Zajímavé. Bojoval proti RU a přesto byla pojistka vyplacená?
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.