2.6.1297 Václav II. korunován českým králem

Korunovace Václava II. vyždímala královskou pokladnu. Slavnosti trvaly několik dní a Praha tehdy uvítala tisíce vzácných hostů. Místo vody teklo z městských kašen víno.

Směrem ke šlechtě se Václav II. vyhýbal chyb, které dělal jeho otec. Nevymáhal zcizené zeměpanské statky a předtím panským rodům nabízel výnosné úřady v Polsku a Uhrách. Respektoval zároveň stoupající význam zemských sněmů, které se vyvinuly z časně středověkých kolokvií a nyní se stávaly politickou tribunou vznikající zemské obce.

Okázalost královského majestátu umocňoval přepych a zjemnělý vkus pražského dvora. „Nádhera až marnotratnost se snad nejvíce projevila během korunovace Václava II. v roce 1297. Praha tehdy uvítala na tisíce vzácných hostí, místo vody teklo z městských kašen víno,“ popisují korunovaci Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma v knize Dějiny českých zemí.

Slavnosti trvaly několik dní. Symbolicky v nejsvětější den letnic, na svátek seslání Ducha svatého. Obřad proběhl v kostele sv. Víta na Pražském Hradě a samotný korunovační akt vykonal mohučský arcibiskup Gerhard. Korunovace Václava II. byla prý pravým hudebním festivalem, při kterém se zpívalo, recitovalo, hrálo na trubky, bubny, lyry, harfy či dudy. Společně s Václavem byla korunována také jeho první manželka Guta Habsburská.

„Šestadvacetiletá královna od nedávného porodu stonala. Okázalý obřad, při kterém byla obtížena skvostným šatem a honosnými korunovačními klenoty, pro ni byl nesmírně namáhavý. Dva týdny po korunovaci Guta zemřela,“ píše Oldřiška Ciprová v knize Guta Habsburská: Slabý král, mladá královna a mocný Záviš.

Korunovace a s ním spojené slavnosti královskou komoru silně vyčerpaly. Štědré útočiště nacházeli v králově blízkosti minnesängři, prý sám Václav II. skládal milostné básně. Plného rozmachu dosahovala vlna rytířské módy. Panstvo sice přijímalo německá jména a německy nazývalo své hrady, s nechutí však hledělo na podnikavost a finanční zdatnost německého patriciátu velkých měst, zejména Prahy, Brna, Jihlavy a posléze také Kutné Hory.

Šlechta začala zdůrazňovat své přednostní práva v zemi. Latinské písemnictví a německou rytířskou poezii začínala provázet čeština. O její výraznější literární projevy se zasloužilo hlavně církevní prostředí. Gotika již nacházela běžné uplatnění ve stavbách monumentálních hradů jako Zvíkov, Bezděz či Špilberk.

Václav II. se po smrt Guty oženil ještě jednou, vzal si Elišku Rejčku. „Po svatbě se vydal na válečnou výpravu do Polska a v srpnu 1300 byl v Hnězdně korunován polským králem. O necelé tři roky později se odbývala tentokrát v Praze další slavná korunovace. 26. května 1303 dal Václav II. korunovat svoji mladičkou choť na českou a polskou královnu,“ uvádí Jan Bauer v knize Tajné lásky českých kralů a královen.

Zdroje: Jaroslav Pánek, Oldřich Tůma: Dějiny českých zemí, Jaromír Černý: Hudba v českých dějinách, Jan Bauer: Tajné lásky českých kralů a královen, www.dnyceskestatnosti.cz