2 500 let staré artefakty ve výborném stavu vyhrabalo zvíře ve švédském lese

Tomas Karlsson při značení lesa pro orientační běh objevil skvěle zachovalé kovové artefakty, které trčely ze země po rozhrabání zvěří. Nález oznámil správní radě Anglisås, která na místo vyslala svého specialistu. Následný průzkum přinesl na 50 dalších artefaktů. Jedná se o jeden ze tří nejvýznamnějších švédských nálezů doby bronzové.

Karlsson na lokalitu přivedl archeologa Matse Hellgrena, kterého výjimečný stav zachovalosti překvapil: „Zpočátku jsem si myslel, že se jedná o nedávno zhotovené kopie, ale ukázalo se, že tomu tak není,“ vysvětloval archeolog. Hellgren následně vykopal 50 různých artefaktů a jejich částí. Většina pochází z kameny zpevněné jámy vyhloubené pod velkým kamenem.

Odborníci říkají, že ačkoli v této konkrétní oblasti až dosud neměli žádné podobné nálezy, neznali ani jiné spojení s lidskou činností v dávných dobách, získali několik vysoce kvalitních předmětů, které jsou po tisíciletích stále ve skvělém stavu: „Všechny artefakty byly v podstatě neporušené. Je pravděpodobné, že by tam i nadále zachovalé zůstaly, pokud by se nějaké zvíře nerozhodlo postavit si tam pelech,“ říká Madelene Skogbergová, konzervátorka z Výboru pro kulturní záležitosti regionu Västra Götaland.

Archeologové využili nejmodernější technologie a postupy, mj. např. laserové skenování pomohlo rozlišit a prozkoumat hlínu a nečistoty kolem každého kusu. Při objevu většiny artefaktů hrály klíčovou roli také detektory kovů. „Z hlediska výzkumu to má několik zajímavých dimenzí. Tento nález přináší zcela nové otázky,“ říká Johan Ling, profesor archeologie na univerzitě v Göteborgu, který se na vykopávkách podílel.

Předměty v souboru pocházejí ze severské pozdní doby bronzové mezi lety 700 - 500 př. n. l. Podle profesora Linga se jedná o první tři nejlepší švédské nálezy té doby vůbec: „Jsou to velmi exkluzivní předměty. Ležely ve velmi dobrých půdních podmínkách. Je velmi vzácné vidět kvalitu takového druhu.“

Autoři studie se domnívají, že předměty nosily ženy patřící k elitě, což definovalo jejich společenské postavení: „Ony nosili takové ozdoby a šperky doslova od hlavy až k patě! Nalezli jsme nákrčníky, velké náramky, spirálové brože (fibuly) jehlice a spony, které se používaly na textilie. Nejzvláštnější ze všech jsou velké, v podstatě neporušené kotníkové náramky,“ dodává Ling.

Krom ozdob byly objeveny také předměty denní potřeby, mezi jinými sekera, pozůstatky bronzových forem či bodec, jenž mohl být koňskou ostruhou. Je prvním svého druhu nalezeným ve Švédsku. Takové artefakty převládají spíše v severních oblastech Německa a Polska: „To dokazuje, že došlo k určitému kontaktu s těmito skupinami,“ vysvětloval Ling.

Archeologové se domnívají, že se jednalo o záměrně uložený depot, skrýš: „Mohlo to být v souvislosti s pohřbem, pro jejich využití v posmrtném životě. Ale spíše šlo o způsob, jak signalizovat společenský status – prostě si mohli dovolit obětovat část svého bohatství,“ říká Ling, podle kterého je důležité, aby tým provedl konkrétnější studii regionu, zda v oblasti existují nějaké další poklady a stopy po lidské činnosti z doby bronzové. 

Nyní přijde na řadu konzervace a později prezentace. Ae jistotu, kde předměty skončí, odborníci zatím nemají. Švédská rada národního dědictví dosud nerozhodla, ale zřejmě skončí v některém z místních muzeí v širším okolí nálezu.

Roman Němec
Zdoje: archaeology.org, studyfinds.org, bbc.com, rnz.co.nz