2 000 let staré mohyly se zlatými šperky na Hedvábné stezce

Archeologové v kazašském Turkistánu objevili pohřební mohyly s bohatou výbavou. Mezi artefakty byly např. zlaté šperky, zbraně a hroty šípů nebo předměty denní potřeby. Vše z období takřka neznámého státu Kangju mezi 5. stoletím př. n. l. až 4. stoletím n. l.

Tým složený z místních archeologů a zástupců Univerzity Ozbekali Zhanibekov nově prozkoumal tři mohyly. Bohužel dvě byly v minulosti kompletně vykradeny, třetí mohyla obsahovala neporušené artefakty včetně římské fibuly, korálků různých velikostí, keramického džbánu, bot, spony na opasek a šípu určeného pro lov ptáků. Dále dvě zlaté náušnice ve tvaru půlměsíce zdobené drahokamy či luxusní importované bronzové zrcadlo.

Náušnice jsou vyrobeny ze slitiny „polychromatického“ zlata, vykládané tyrkysovým ametystem a růžovo-červenými rubíny. Tvary půlměsíce doplňují na koncích zdobné prvky ve tvaru hroznů, které byly záměrně navrženy tak, aby co nejvíce odrážely světlo. Polychromatické zlato bylo často využíváno u historických šperků a v uměleckých dílech pro značnou vizuální přitažlivost a symboliku, přičemž kombinace barev často odrážela společenské postavení nebo kulturní význam.

Bronzové zrcadlo, dle použité technologie a provedení ve tvaru kruhu s osmibokým klenutím na zadní straně a otvorem uprostřed, pochází z Číny z období vlády dynastie Han mezi lety 206 př. n. l. až 220 našeho letopočtu. Takové předměty byly velmi ceněné a oblíbené v celé Eurasii – podobná zrcadla byla nalezena v Afghánistánu či na jižním Uralu. Zrcadlo v hrobové výbavě naznačuje, že jeho majitelkou byla bohatá a vlivná osoba.

Nálezy prokazují vysoce rozvinutou řemeslnou zručnost a pokročilé obchodní vazby regionu. Kangju se rozkládal podél starověké Hedvábné stezky ve střední Asii; byl tak ideálním prostředníkem obchodu mezi Východem a Západem. Téměř tisíc let trvající království udržovalo vyvážené obchodní vztahy s první „zlatou“ čínskou dynastií Han na východě či Římskou říší na západě. Obchodoval také s Kušánskou říší na jihu.

Obyvatelé Kangju byly indoevropského původu, mluvili převážně východně íránským jazykem a vedli zčásti polokočovný, obchodní a nezřídka také válečný způsob života. Genetický výzkum odhalil, že zde žili lidé různých nomádských skupin, jako Sarmati, Xiongnu či Saki, kteří zřejmě byli Skytského původu.

Artefakty z nevykradené mohyly budou nyní vystaveny v Národním muzeu v Astaně. Poskytují cenné poznatky o historii a kulturních vztazích starověkých civilizací, odkrývají další informace o lidech a království Kangju.

Roman Němec

Zdroje: livescience.com, phys.org, goodnewsnetwork.org, archaeologymag.com

zlaté náušnice s drahými kameny a perličkovým zdobením

detail zdobení zlatých náušnic

bronzové zrcadlo patřilo vysoce postavené osobě

hrobka s výbavou